Do důchodu v 65 nepůjdeme. Sněmovna schválila novou penzijní reformu

Důchodová reforma, která byla připravována odborníky na ministerstvu práce a sociálních věcí, je zásadní změnou v českém důchodovém systému. Ministr práce Marian Jurečka v tiskové zprávě zaslané serveru newsbox.cz zdůraznil, že reforma je nezbytná pro zajištění důstojných důchodů nejen pro současné, ale i pro budoucí generace seniorů.

Cílem reformy je rovněž posílení spravedlnosti v důchodovém systému, což se projeví například zavedením rodinného vyměřovacího základu, který bude uznávat péči o děti a osoby se zdravotními problémy.

Reforma se však neomezí pouze na tuto novinku. Jedním z klíčových kroků je úprava důchodového věku, který bude odpovídat očekávanému prodlužování věku dožití, což je trend, který se pozoruje již posledních 30 let.

V současnosti se důchodový věk zvyšuje již od roku 1996 a reforma má tento proces upravit. Nově bude věk pro odchod do důchodu zastropován na 67 letech, přičemž tuto hranici dosáhnou osoby narozené v roce 1989 až v roce 2056. Důchodový věk se přitom bude zvyšovat postupně o jeden měsíc ročně.

Další částí reformy je zohlednění specifických profesí, které vykonávají rizikové práce. Osoby, které pracují na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví, budou mít nárok na snížení důchodového věku. Maximálně o 15 měsíců při odpracování 2200 směn. Pokud odpracují 4400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce, mohou si snížit důchodový věk až o 30 měsíců.

Reforma rovněž umožní větší flexibilitu pro osoby, které si chtějí v průběhu svého pracovního života rozdělit vyměřovací základ s partnerem nebo manželem. Toto opatření umožní partnerovi s nižšími příjmy získat vyšší důchod.

Reforma nezapomíná ani na osoby, které vykonávají práci ve specifických podmínkách, a zavádí motivační prvky, které mají podpořit prodloužení pracovního života pro seniory. Osoby pracující po dosažení důchodového věku budou osvobozeny od placení zaměstnaneckého sociálního pojištění, což má podpořit jejich motivaci pokračovat v pracovním procesu i v seniorském věku.

V rámci důchodové reformy se také očekává zavedení nového systému pro výpočet důchodů, který zahrnuje novinku v podobě zahrnutí dokončeného doktorského studia do doby pojištění. Reforma se také zaměřuje na zajištění udržitelnosti celého důchodového systému, přičemž zavádí opatření jako poloviční krácení procentní výměry předčasného důchodu pro osoby, které získaly alespoň 45 let doby pojištění.

Mezi další důležité novinky patří i prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský a vdovecký důchod, která se vrátí na pět let, a možnost pro manžele nebo partnery dobrovolně si rozdělit dosažené vyměřovací základy na polovinu za období, kdy oba pracovali. Tato opatření mají zajistit, že bude více lidí schopno čerpat pozůstalostní důchod, a to i po uplynutí několika let od úmrtí partnera.

Z hlediska udržitelnosti důchodového systému reforma počítá také s postupným snížením zápočtu osobního vyměřovacího základu a procenta za rok pojištění. Tato opatření budou platit od roku 2026 do roku 2035. Reforma se také zaměří na zajištění dostatečných minimálních důchodů, které budou výrazně zvýšeny a dosáhnou výše odpovídající 20 % průměrné mzdy.

Vzhledem k těmto změnám se očekává, že průměrná výše nově přiznávaných důchodů bude v příštích letech stabilně růst, přičemž reforma se má pozitivně projevit nejen v kvalitě životní úrovně důchodců, ale také v udržitelnosti celého důchodového systému.