DOKUMENT: Znění článku 66 Ústavy České republiky, který řeší zejména zemi bez prezidenta
Článek 66 se věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát". V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.
Usnesení obou parlamentních komor, k jejichž platnosti stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců a senátorů (komory jsou usnášeníschopné za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů), může prezident napadnout u Ústavního soudu. Stanoví to článek 87 Ústavy ČR, který v písmenu h) prvního odstavce uvádí, že Ústavní soud rozhoduje také "o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66".
V době, kdy by nebyl úřad prezidenta z jakéhokoli důvodu obsazen, rozdělí si část jeho pravomoci premiér a předseda Poslanecké sněmovny. Tato situace nastala zatím dvakrát, pokaždé zhruba na měsíc: poprvé v lednu 1993 po vzniku ČR a poté v únoru 2003, kdy se nového prezidenta, nástupce Václava Havla, podařilo zákonodárcům zvolit až ve třetí volbě.
Premiér v případě neobsazení prezidentské funkce zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, jmenuje soudce nebo má právo udělovat amnestii.
Předseda Sněmovny jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, případně pověřuje kabinet dalším vládnutím po jeho demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji, přebírá jmenování členů Ústavního soudu a Bankovní rady České národní banky a vyhlašuje volby do Senátu.
Uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu. Předseda Senátu v době, kdy je prezidentská funkce uvolněna, také vyhlašuje volby do Sněmovny.
Bez prezidenta nemá kdo rozhodovat o obsazení funkcí předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu či prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, udělovat milosti, vracet zákony přijaté Parlamentem či jmenovat generály. Nikdo také nepřebírá pravomoc podepisovat zákony, což ale podle ústavních odborníků nic nemění na jejich platnosti.
V souvislosti se zdravotním stavem současného prezidenta Miloše Zemana se často připomíná osud československého prezidenta Ludvíka Svobody, který byl už při zvolení na druhé funkční období v březnu 1973 vážně nemocen. O rok později již úřad hlavy státu fakticky nemohl vykonávat, nemohl ale ani sám odstoupit. Ústavní zákon o čs. federaci z roku 1968 ovšem řešil jen to, že pokud nemůže prezident úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí federální vládě, velení nad ozbrojenými silami pak předsedovi vlády.
Byla proto přijata novelizace ústavy, která stanovila, že pokud nemůže "prezident Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než jeden rok, Federální shromáždění může zvolit nového prezidenta". Následně byl v květnu 1975 zvolen hlavou státu Gustáv Husák.
Už do první československé ústavy z roku 1920 se přitom dostalo ustanovení jak postupovat, pokud prezident nemůže úřad vykonávat. "Pokud nový president není zvolen, nebo je-li president zaneprázdněn nebo churav tak, že nemůže vykonávati svého úřadu, přísluší výkon jeho funkcí vládě, která může pověřiti svého předsedu jednotlivými úkony", uváděl paragraf 60. "Je-li president déle než šest měsíců zaneprázdněn nebo churav, a usnese-li se na tom vláda za přítomnosti tří čtvrtin svých členů, Národní shromáždění zvolí náměstka presidentova, jehož úřad trvá, dokud překážka nepomine", uváděl pak následující paragraf ústavy, jež platila až do roku 1948.
Podobnou úpravu obsahovala i ústava z května 1948, přijatá už po komunistickém puči. "Dokud není nový president zvolen a nesloží slib, anebo je-li president zaneprázdněn nebo churav tak, že nemůže svůj úřad vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě, která může pověřit svého předsedu jednotlivými úkony; vrchní velitelství branné moci má v této době předseda vlády", psalo se v paragrafu 72 ústavy, která podobně jako ta předchozí umožňovala volbu prezidentova náměstka při více než šestiměsíční indispozici.
Následující ústava z roku 1960, která mimo jiné přejmenovala zemi na Československou socialistickou republiku, už možnost volby náměstka prezidenta v případě indispozice hlavy státu neznala, opustila i šestiměsíční lhůtu. "Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident ještě není zvolen a nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě. Vláda může v takovém případě pověřit svého předsedu výkonem některých pravomocí prezidenta republiky; na předsedu vlády přechází v té době vrchní velení nad ozbrojenými silami", uváděla v článku 65.
Plné znění článku 66 Ústavy České republiky
Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.
Pravomoci, příslušející v takovém případě předsedovi vlády:
- zastupuje stát navenek
- sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy
- je vrchním velitelem ozbrojených sil
- přijímá vedoucí zastupitelských misí
- pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí
- propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán
- jmenuje soudce
- nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo
- má právo udělovat amnestii.
Pravomoci, příslušející v takovém případě předsedovi Poslanecké sněmovny:
- jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi
- svolává zasedání Poslanecké sněmovny
- rozpouští Poslaneckou sněmovnu
- pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády
- jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
- jmenuje členy Bankovní rady České národní banky
- vyhlašuje volby do Senátu,
Pravomoci, příslušející v takovém případě předsedovi Senátu:
- vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny
- přebírá pravomoci uvedené u předsedy Poslanecké sněmovny, pokud se prezidentský úřad uvolní v době, kdy je Sněmovna rozpuštěná
Pravomoci, které nikdo nepřebírá:
- jmenování prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu
- jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu z jeho členů
- vracení zákonů Parlamentu
- jmenování a povyšování generálů
- nikdo také nepřebírá pravomoc podepisovat zákony, což ale podle ústavních odborníků nic nemění na jejich platnosti.
Nejhorší obavy se nepotvrdí? Z okolí prince Harryho přišlo rázné vyjádření
Tým prince Harryho se důrazně ohradil proti spekulacím, že by se vévoda ze Sussexu obával možného vyhoštění z Velké Británie ve chvíli, kdy se jeho bratr princ William stane králem. Tvrdá reakce přichází poté, co známý autor Tom Bower v rozhovoru pro britský Mirror uvedl, že Harry je „vážně znepokojen“ představou, že po smrti svého otce, krále Karla III., bude zcela zbaven jakéhokoliv postavení ve Spojeném království.
Agáta Hanychová se pustila do dalšího projektu
Zdá se, že staré pořekadlo „stará láska nerezaví“ platí v případě Agáty Hanychové více než doslova. Známá česká influencerka a podnikatelka opět září štěstím, a to díky tomu, že se znovu sblížila s bývalým partnerem Miroslavem Dopitou, otcem svého syna Kryšpína. Společné chvíle tráví ve znamení pohody a harmonie, což dokazuje i jejich romantická dovolená na indonéském ostrově Bali, kde si vychutnávali zasloužený odpočinek bez dětí.
Hvězda Lord of the Dance Michael Flatley vyráží dech: Chce se stát prezidentem
Michael Flatley, světoznámý tanečník známý z show Riverdance a dalších scénických projektů, plánuje vstup do politického života. Podle informací, které zazněly v pátek u dublinského vrchního soudu, se tento irsko-americký umělec hodlá ucházet o post prezidenta Irska.
Poslední rozloučení s Ozzym bylo velkolepé. Do Birminghamu dorazily tisíce lidí
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Nový vývoj v bitcoinové kauze: Koordinátor skončil. Bude jednat policie?
Někdejší ústavní soudce David Uhlíř, jehož ministerstvo spravedlnosti určila jako koordinátora v tzv. bitcoinové kauzy, která stála místo ministra Pavla Blažka (ODS), ukončil své působení ve funkce. Podle úřadu naplnil svěřené zadání. Nyní jsou na řadě orgány činné v trestním řízení, konstatovala ministryně Eva Decroix (ODS).
Jitka Boho po rozchodu ve víru spekulací. Už ji spojují s Langmajerem
Pouhý den poté, co oznámila rozchod s posledním partnerem, se Jitka Boho stala předmětem divokých spekulací. Zvěsti, které se rychle rozšířily, ji spojují s Lukášem Langmajerem. Mladší ze slavné bratrské dvojice nedávno rovněž potvrdil konec předchozího vztahu.
Policisté zastřelili útočníka v Ivančicích. Prošetřuje je inspekce
Policisté ve středu při zásahu v jihomoravských Ivančicích zastřelili agresivního muže, který je napadl poté, co již předtím zranil dva lidi. Případem se zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
Žiju, kamarádi. Bára Vaculíková se po smrti partnera opět ozvala
Jsou to již tři měsíce, co rodinou Barbory Vaculíkové, dcery zpěvačky Petry Černocké, otřásla smrt jejího partnera Pepeho Rafaje. Se ztrátou blízkého samozřejmě není jednoduché se vyrovnat. Jak to zpěvačka zvládá?
Tři scénáře posledního rozloučení s Krampolem. Jsem připraven, hlásí manažer
Dva dny už měli lidé z okolí zesnulého Jiřího Krampola na to, aby promysleli, jak to bude s posledním rozloučením. Sám herec měl jistou představu o tom, jak by smuteční obřad mohl vypadat. Otázkou však zůstává, kdo by se pořádání pohřbu měl ujmout.
Smutný důvod absence Laďky Něrgešové. Bojuje s vážnými zdravotními problémy
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Počasí v příštím týdnu nepřekvapí. Trend z posledních dní bude pokračovat
Chmurné jsou zprávy od meteorologů pro milovníky horkého léta. Na výrazné oteplení to nevypadá. Po nadcházejícím víkendu se má dokonce ještě nepatrně ochladit, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americká cla dopadnou na českou ekonomiku. Zpomalí se růst, přiznalo ministerstvo
Za dobrou zprávu pro Česko označovali někteří víkendové uzavření dohody o clech mezi USA a Evropskou unií. Podle odhadů ministerstva financí ale česká ekonomika kvůli dohodě v tomto a letošním roce nepatrně utrpí.
