Důchodová komise diskutovala o možnostech změn ve spoření na stáří

Dobrovolné spoření na stáří představuje takzvaný třetí pilíř důchodového systému. Podle Asociace penzijních společností ČR si v něm na konci minulého roku peníze odkládalo 4,39 milionu lidí.

Komisi vytvořil loni na jaře ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zasedají v ní zástupci každé z koaličních stran, resortu práce a financí a čtyři ekonomové. Scházejí se jednou za měsíc. Probírají jednotlivá témata. Dnes se seznámili s návrhy ministerstva financí, které se týkají změn třetího pilíře.

Resort financí loni v létě předložil novelu k rozvoji kapitálového trhu, která by měla zavést nový investiční penzijní fond jako další možnost zabezpečení na stáří. Stát by ji daňově podporoval. Ve třetím pilíři by se pak zavedl účastnický fond pro doplňkové penzijní spoření. Má být alternativou k nynějším fondům s dynamickou investiční strategií. Upravit by se měl i státní příspěvek ke spoření. Nyní stát přispívá, pokud lidé spoří více než 300 korun měsíčně. Podle návrhu by to mělo být až od 500 korun. Podpora by se postupně zvyšovala až do úložky 1500 korun, nyní je to do 1000 korun.

"V klíčových otázkách, jako jsou poplatky fondů či vybírání pravidelných anuit a jak k tomu motivovat, jsme se neposunuli," uvedl Pertold. Podle něj byla diskuse spíš obecnější.

Experti dlouhodobě poukazují na to, že čeští penzisté mají většinu svého příjmu z veřejného systému, tedy z takzvaného prvního pilíře. Ten je v propadu. K zajištění udržitelnosti důchodů i pro budoucí generace bude podle odborníků nutné, aby penzi posílila i naspořená částka. Tu by si lidé měli vybírat postupně každý měsíc. Výše důchodu by se tak doplnila, aby se udržel určitý poměr ke mzdě a neklesla životní úroveň. Podle Pertolda se řeší zatím hlavně ale státní podpora, která míří k navýšení ukládané částky.

Podle schváleného rozpočtu se letos na důchody vyplatí o 62,5 miliardy korun víc, než se na ně vybere. Částka nezahrnuje mimořádnou valorizaci kvůli inflaci, která bude v červnu. Podle zákonných pravidel by na ni bylo potřeba pro letošek 34,4 miliardy korun navíc. Vláda prosazuje nižší navýšení za 15,4 miliardy korun. I tyto částky jsou na dluh. Opozice a odbory mírnější růst penzí odmítají.

V Česku existoval před deseti lety také druhý penzijní pilíř, do kterého mohli lidé přesměrovat část odvodů a přidat k nim další částku ze svého. Zavedla ho někdejší pravicová vláda. Následující kabinet ČSSD, ANO a lidovců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) pak tuto možnost zrušil. Podle expertů není politická vůle k tomu, že by případný druhý pilíř v Česku znovu vznikl.