Evropská komise (EK) navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách.
Uvedla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí.
Páteční jednání svolalo české předsednictvím v Radě EU. Zástupci vlád se na něm budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií souvisejícím i s omezování dodávek ruského plynu.
"Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomohou jim, aby se adaptovali," prohlásila šéfka unijní exekutivy.
Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do EU místo loňských 41 procent. Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů, jímž hrozí Moskva v případě zavedení cenového stropu. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dnes řekl, že české předsednictví bude chtít tento návrh ze zasedání ministrů vyjmout.
Další součástí návrhu je stanovení maximální ceny pro výrobu elektřiny z levnějších zdrojů, než je plyn. Podle listu Financial Times (FT) by dosud neveřejná část návrhu měla počítat se stropem 200 eur (4900 Kč) za megawatthodinu. Aktuální denní cena elektřiny v Německu činí více než dvojnásobek.
"Je čas, aby měli spotřebitelé prospěch z nízkých nákladů na nízkouhlíkové zdroje energie, jako jsou ty obnovitelné," řekla von der Leyenová. Vedle solární či větrné energie se omezení zisků bude týkat i jaderných či uhelných elektráren. Komise však počítá i s tím, že takzvané solidární příspěvky budou unijní země vybírat rovněž od producentů fosilních paliv.
Brusel navrhne také omezení spotřeby elektřiny podobně jako tomu bylo už v červenci u plynu. U elektrické energie by se mělo týkat hodin, kdy je spotřeba i cena nejvyšší. Například některé automatizované podniky by podle šéfky komise mohly přejít z denního na noční či víkendový provoz.
Komise je zároveň připravena upravit pravidla pro státní pomoc firmám, aby členské země mohly poskytnout energetickým společnostem záruky pro získání likvidity. Tu potřebují kvůli zálohám na dlouhodobé kontrakty na prodej energií, jejichž nedostatečná nabídka rovněž přispívá ke zdražování.
Unijní ministři dostanou v pátek návrh komise spolu s podněty českého předsednictví, o kterých dnes debatovali velvyslanci členských zemí. Podle zdroje obeznámeného s průběhem jednání dávali zástupci států najevo podmíněný souhlas s využitím nečekaných zisků z výroby elektřiny z levnějších zdrojů či se zajištěním záloh pro energetické firmy. Cenový strop na plyn z Ruska tak výraznou podporu nenašel a některé země s ním vyjádřily nesouhlas.
Diplomaté očekávají, že z debaty by mohla vzejít předběžná podpora několika opatření, jejichž podrobnosti se komise chystá představit příští týden.
Eurochambres: Energetická krize se musí řešit i zastropováním cen energií
Zástupci evropských hospodářských a obchodních komor se dnes shodli na nutnosti řešení energetické krize pomocí cílených finančních kompenzací firmám, vybalancované politiky energetických úspor a přesně zacílených dočasných tržních intervencí, tedy zastropováním cen energie. Na brífinku to po zasedání prezidia asociace evropských obchodních a průmyslových komor Eurochambres řekl její prezident Luc Frieden. Hlavním poselstvím je, že jako při každé krizi potřebujeme nyní evropskou koordinovanou akci, dodal.
"Evropská komise nyní navrhuje zastropování cen takzvaných inframarginálních výrobců, tedy výrobců energie z jádra, uhlí a některých obnovitelných zdrojů. Nejsou tam ty nejdražší elektrárny, tedy plynové. My se domníváme, že by měly být zastropovány ceny veškeré elektřiny," doplnil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ani v rámci Eurochambres na to podle něj ale nejsou shodné názory.
Šéfové evropských hospodářských a obchodních komor dnes v Praze vyzvali k okamžitým opatřením, které pomůžou firmám s vyrovnáním se s rostoucími cenami elektřiny a plynu. Extrémně vysoké ceny energií mohou vést ke snížení výroby, což by mohlo znamenat katastrofální důsledky pro evropskou ekonomiku, její konkurenceschopnost a pracovní trh, uvedl Frieden. Vyjádřil ve střednědobém horizontu potřebu mixu energetických zdrojů, jejich diverzifikaci.
Komory volají podle Friedena po solidaritě a celoevropském řešení, které by zajistilo dostupnou energii pro firmy i zákazníky. Domácnosti a veřejný sektor mají v šetření energiemi značné rezervy, zatímco podniky už v mnoha ohledech vyčerpaly všechny možnosti úspor, upozornil Frieden.
Návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí EU představila dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. EK navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Vedle toho unijní exekutiva počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) dnes ráno při jednání senátního výboru pro hospodářství řekl, že Česko se pokusí otázku možného zastropování cen plynu z Ruska z programu jednání vyjmout. Podle něj jde spíše o politický nástroj, nikoliv o řešení současné energetické krize v Evropě. V pátek chce jednat například o oddělení cen elektřiny a plynu, daňových změnách pro výrobce a distributory energií nebo o emisních povolenkách.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Michaela Ochotská se momentálně připravuje na příchod druhého potomka, ale boj musí svádět i ohledně prvorozeného syna. Chlapcův otec by totiž rád snížil výši výživného, ale dohodnout se s exmanželkou se mu nedaří. Ve věci tak rozhoduje soud.
Ve středočeských Neratovicích vykolejil v neděli kolem poledne vlak. Provoz na trati musel být zastaven, cestující musí jezdit náhradní autobusovou dopravou. S omezením se počítá až do nedělního večera.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Po dnech mlčení po říjnovém volebním úspěchu se europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) probudila k životu. U příležitosti úterního státního svátku se pustila do legendární zpěvačky Marty Kubišové. Na takovou modlu se ale nesahá, což se v komentářích jasně ukázalo.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Napjaté jsou už řadu let vztahy v manželství Felixe Slováčka a Dády Patrasové. Výrazné zlepšení rodinné situace nenastalo ani po letošním úmrtí jejich milované dcery Aničky, která dlouho a statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Hudebník přiznal, že se vyrovnání se ztrátou úplně nedaří.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Královská rodina se stále vzpamatovává z jednoho z největších skandálů za posledních desetiletí. Princ Harry má mít podle všeho velké obavy o své sestřenice, princezny Beatrice (37) a Eugenie (35). Sestry se ocitly v centru pozornosti kvůli skandálu spojenému s jejich rodiči, princem Andrewem a Sarah Ferguson, a jejich vazbami na odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwell.
Vztahy mezi Princem Williamem a jeho strýcem, Andrewem Mountbattenem Windsor (dříve princem Andrewem), jsou dlouhodobě napjaté. Hlavním důvodem je skandál s Jeffreym Epsteinem a poškozování reputace monarchie. Podle nových zpráv, které se objevily v královské knize, však vztahy zhoršila i „hrubá“ poznámka o Williamově manželce, princezně Kate.
Herec Martin Sheen se v nedávném rozhovoru přiznal, že hluboce lituje svého rozhodnutí přijmout jiné jméno pro svou kariéru v Hollywoodu. Jeho skutečné jméno je přitom Ramón Gerard Antonio Estévez. Když se Sheen v roce 1959 pouštěl do herectví v New Yorku, zdůvodnil změnu jména tím, že „mít v té době hispánské příjmení nebylo výhodou“.
Rozhodnutí krále Karla III. (Charles III.) vyloučit bratra prince Andrewa z britské monarchie a vystěhovat ho z rozlehlého sídla, kde princ žil více než dvacet let, bylo stejně náhlé jako dramatické. Pro pětašedesátiletého nyní již bývalého prince, který si zjevně užíval výsad královského života, se jedná o naprosté ponížení. Musí opustit své rozlehlé sídlo Royal Lodge v srdci panství Windsor a odejít do venkovského exilu.