Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli dnes zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
"Je dobře, že se vláda rozhodla zdanit velké energetické korporace, které nyní vydělávají rekordní zisky na úkor lidí trpících kvůli vysokým cenám energií, už za letošní rok," uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. "Daň by podle nás sice měla být ještě vyšší než navrhovaných 60 procent, ale největší problém původního návrhu se vládě podařilo odstranit. Nikdo by neměl vydělávat na energetické chudobě a společenské krizi," dodal.
Ministerstvo financí daň navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Hrábek dnes zopakoval, že Greenpeace požadují, aby se všechny zisky nad deset procent danily na úrovni 100 procent.
Dohodu lídrů koaličních stran ocenil také energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. "Pokud se však zdanění vztáhne na rok 2022, je potřeba aby i zastropování cen platilo už po zbytek letoška a stejně rychle nastoupila cílená pomoc zranitelným domácnostem," upozornil Koželouh. "Nicméně strategickým řešením, se kterým ministr průmyslu Josef Síkela stále otálí, je umožnit lidem, obcím i firmám vyrábět a sdílet si vlastní čistou a levnou elektřinu, aby se do podobných situací dostávali co nejméně," míní ekolog.
Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.
Naopak možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022 kritizují analytici. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však již dříve zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami. Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb a energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu.
Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022
Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Takzvaná windfall tax by se měla vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle původního návrhu ministerstva financí by měla platit v letech 2023 až 2025, zástupci vládní koalice ale dnes uvedli, že se dohodli na vztažení daně i na letošní rok.
"Je pravda, že společnosti, kterých se windfall tax týká, si letos přišly vlivem současných událostí k mimořádným ziskům. Ale i v případě, že by retroaktivita nebyla problém, tak změnit pravidla těsně před koncem roku je vůči zainteresovaným firmám vyloženě nefér. Společnosti to samozřejmě přežijí. Tento krok je ale bezesporu velmi problematický a tvrdě zasahuje do jejich rozpočtu i plánů na následující období," sdělil ČTK David Homola ze společnosti Digitoo, které se zaměřuje digitalizací účetnictví.
"Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.
Podle něj se vláda nedrží návrhů ekonomů a ohrožuje důvěru investorů v české investiční prostředí. "Investoři dostávají jasný signál, že Česko není tou správnou destinací. I když budou negativní dopady rozprostřeny v čase, tak podle mého názoru v součtu násobně převýší jakýkoliv zvýšený daňový výběr," uvedl Tyleček. Za čistší řešení než zavedení zmíněné daně pro letošní rok by považoval zvýšení daně z příjmů právnických a fyzických osob.
Vláda chce využít výnosy z daně z neočekávaných zisků k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.
U příležitosti Dne české státnosti se již popatnácté v Hlavním sále Valdštejnského paláce uskutečnilo slavnostní předávání Stříbrných medailí předsedy Senátu. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) letos ocenil 17 významných osobností z řad vědců, umělců, sportovců i dalších veřejně činných lidí. Ve svém projevu jim poděkoval za odvahu překonávat strach a za ochotu vzdát se svého pohodlí, aby mohli někomu pomoci.
Policie nadále pátrá po pohřešované Janě Šerjeníkové z Frýdku-Místku, která beze stopy zmizela již začátkem měsíce. Kriminalisté zjistili, že byla ve špatném psychickém stavu. Nadále se nicméně pracuje s několika vyšetřovacími verzemi.
Václav Vydra už nějaký čas namlouvá epizody Prostřena, jehož pokračování je prý nejisté, bez manželky Jany Bouškové, kterou v poslední době ochromily velké zdravotní potíže. Televizní diváci sice stále doufají v zázrak, ale herec to tak slavně nevidí.
Čeští hudební fanoušci se v příštím roce mají na co těšit. Do Ostravy v létě přijede hvězdný britský zpěvák a showman Robbie Williams. Oznámili to pořadatelé festivalu Colours of Ostrava. Williams je první potvrzenou hvězdou následujícího ročníku hudební přehlídky.
Kordula Stropnická oslavila na začátku týdne jednadvacáté narozeniny. Mezi gratulanty nechyběla její nevlastní starší sestra Agáta Hanychová, která zároveň přiznala, že vztahy mezi sestrami nebyly v uplynulém období ideální. Nakonec se ukázalo, že nejde o úplně čerstvou záležitost.
Vémolovi si dali sbohem už na jaře, ale k rozvodu a vzájemnému vypořádání stále nedošlo. Karlos a Lela se především stále přou o to, jak bude rozdělena péče o jejich tři děti. Podle lidí z okolí dvojice se možná schylovala k dohodě, ale nakonec se vše opět zkomplikovalo.
Česko v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 52 let zemřela Petra Wünschová, zakladatelka a ředitelka Centra LOCIKA, které pomáhá dětem ohroženým domácím násilím.
Dáda Patrasová a Felix Slováček v poslední době opět plní stránky médií. Všechno začalo tím, když byla herečka přistižena v nesnázích u svého domu. Hudebník to okomentoval, ale nyní už by se dalo konstatovat, že se ve svých vyjádřeních dostal možná až příliš daleko.
U produkce StarDance mají momentálně přednost finální přípravy na letošní řadu, ale lidé z ČT se musí zabývat i tím, kdo bude show moderovat, až skončí Marek Eben a Tereza Kostková. Objevili se nejrůznější tipy, ale diváci již rozhodli, kdo jsou pro ně favorité.
Nikola Hezucká, vdova po známém moderátorovi Patrikovi Hezuckém, se poprvé od úmrtí svého manžela objevila na společenském večírku. Od skonu svého muže navštívila do té doby pouze jedinou akci, kterou byl vzpomínkový Koncert pro Patrika v pražské O2 Areně. Nové společenské setkání se neslo v rytmu Itálie a jeho hlavním cílem bylo představení dětské obuvi.
Zpěvačka Monika Bagárová se delší dobu potýkala s problémy při snaze o redukci váhy v problematických partiích. Přestože poctivě dodržovala zdravou životosprávu a pravidelně cvičila, výsledky v určitých oblastech těla přicházely jen stěží. Nakonec se ukázalo, že za neúspěšným hubnutím nestojí špatné návyky, ale chronické onemocnění podkožní tukové tkáně. Dvaatřicetiletá interpretka po odborném vyšetření zjistila, že trpí zdravotním stavem zvaným lipedém.
Britský zpěvák Ed Sheeran čelí ostré kritice ze strany vlastní rodiny poté, co během svého koncertu veřejně prohlásil, že ho po nedávných kontroverzích všichni blízcí opustili. Na tato slova reagoval jeho bratranec, britský hudebník Jethro Sheeran, který ho na sociálních sítích označil za sobce a zbabělce. Vztahy v rodině slavného interprety se tak výrazně vyhrotily v reakci na události spojené s jeho světovým turné.