Ekonomická situace je podle naprosté většiny Čechů horší než před 12 měsíci

Téměř polovina dotázaných vidí podle průzkumu problém i ve zdražování potravin. Častěji jde o problém mezi respondenty se středním vzděláním bez maturity (56 procent) či s nejnižším příjmem (58 procent). Necelá třetina se domnívá, že důvodem je zhoršení ekonomické situace ve světě. K tomuto vysvětlení se kloní ve větší míře podnikatelé (44 procent), mladí lidé ve věku 25 až 34 let a vysokoškolsky vzdělaní (obojí 39 procent).

Až 79 procent lidí podle průzkumu požaduje po vládě zajištění dotací na elektřinu a plyn, aby alespoň zčásti vyrovnala jejich zdražení. Pouze 29 procent lidí však zároveň věří tomu, že vláda svými kroky brzy skutečně zmírní dopady ekonomické krize. Podobně skeptický (32 procent) je postoj Čechů v případná protikrizová opatření EU. Nicméně jednorázový příspěvek na dítě 5000 Kč nehodnotí lidé pozitivně. Za populistické opatření nebo za výdaj 'na dluh' ho označily tři čtvrtiny dotázaných, uvádí dále průzkum.

"Vládní pomoc je třeba prioritně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel, zjednodušit přístup k získání příspěvků na bydlení a současně posílit kapacity úřadů práce, případně rozšířit místa, kde lidé mohou o příspěvek žádat. Je třeba zvýšit opět normativy na bydlení, aby reflektovaly aktuální ceny energií,“ doporučila výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení Gabriela Vondrušová.

Za nejvíce finančně ohroženou skupinu pak lidé podle průzkumu považují samoživitelky či samoživitele (34 procent). Čtvrtina vnímá jako finančně slabou skupinu důchodce. Třetí nejčastěji jmenovanou ohroženou skupinou jsou podle názoru respondentů rodiny s malými dětmi, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené (24 procent).

Z hlediska výsledků a vnímání příčin současné krize dvě třetiny dotázaných (64 procent) nevnímají provázanost krize a války na Ukrajině a nemyslí si, že s případným koncem konfliktu krize skončí. Ukončení samotné války na Ukrajině pak očekává většina Čechů do konce příštího roku.

Lidé jsou dnes schopni uspořit méně často než v předchozím období, vyplývá dále z průzkumu. V letech 2020 a 2021 to byly tři čtvrtiny lidí, kteří dokázali vyjít s měsíčním příjmem tak, že mohli z příjmů vytvářet i úspory. V roce 2022 jsou jich už pouze dvě třetiny. Mírně se naopak zvýšila skupina těch, kteří pokryjí náklady a neuspoří nic (z 21 na 25 procent), a těch, jež si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory (z pěti na devět procent), uvádí průzkum.

"Přesto mezi lidmi převládá přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou (78 procent), i když s určitými omezeními. V zimě budou muset méně topit (74 procent) a příští rok si nebudou moci dovolit dovolenou, na jakou byli zvyklí (58 procent), uzavírá průzkum Partners.