Ekonomické působení kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se bude zřejmě výrazně lišit, myslí si ekonomové oslovení ČTK. To by se podle nich mělo projevit na domácí i zahraniční scéně. Zatímco od Petra Pavla očekávají spíše prozápadní působení v cizině a umírněnější roli na domácí scéně, v případě Andreje Babiše počítají s ostrými postoji vůči současné vládě a také s otevřenějším přístupem například k Rusku nebo Číně. Upozorňují také na jejich odlišné názory na působení centrální banky, ale rovněž na omezené pravomoci prezidenta.
Do druhého kola prezidentských voleb dnes postoupili bývalý představitel české armády a Severoatlantické aliance (NATO) Petr Pavel a poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Na odlišnosti obou kandidátů v jejich předpokládaném vlivu na tuzemské hospodářství upozornil například hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Pro ekonomickou diplomacii mají podle něj oba kandidáti dostatečné předpoklady, ovšem výrazný rozdíl očekává v jejím zaměření. "Andrej Babiš by pravděpodobně navázal na tradici Miloše Zemana, který udržoval intenzivní kontakty na místech, která jsou z pohledu české ekonomiky spíše marginální, ovšem mnohdy zavdávají důvody ke spekulacím, zda nejsou motivovány zájmy jeho bezprostředního okolí," uvedl Hradil.
"Petr Pavel by se zřejmě orientoval dominantně na euroatlantický prostor, kde by jeho dosavadní kariérní historie působila důvěryhodně a příznivě. Naproti tomu slabší pozici by mohl mít u přirozených rivalů Evropy, tedy například v Rusku či Číně," podotkl. Odlišně budou kandidáti podle něj působit i v domácí ekonomické politice, na niž má prezident spíše nepřímý vliv svým působením na vládu a parlament. Ten by podle něj mnohem aktivněji využíval Babiš. "I nadále by tak zde trval střet zájmů, kdy by bylo obtížné odlišit jeho názor jakožto prezidenta od názoru konečného beneficienta jeho podnikatelského impéria," pokračoval Hradil, podle něhož by Babiš navíc zůstal v těsném kontaktu s hnutím ANO. "Naproti tomu Petr Pavel by se s velkou pravděpodobností k ekonomickým tématům příliš nevyjadřoval a tato by tak zůstala hlavně důsledkem standardních parlamentních voleb a ustavení vládní většiny," dodal Hradil.
Prezident má v Česku podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška na ekonomiku spíš nepřímý a hlavně dlouhodobý vliv. V případě zahraničního působení prezidenta podle něj zahraniční investoři v Česku ocení, pokud mohou vnímat osobu prezidenta jako garanta prozápadní orientaci. "V tomto směru vidím větší potenciál v Petru Pavlovi. Jeho výhodou jsou kontakty z NATO, díky kterým bude mít přístup k politickým špičkám v EU i v USA," míní Sobíšek. V případě domácí ekonomiky pak Sobíšek upozorňuje na roli prezidenta v legislativním procesu, který může urychlovat nebo brzdit. "Rovněž v tomto ohledu vidím jako lepší řešení volbu Petra Pavla, i když jeho ekonomické názory do detailu neznáme. Andrej Babiš se nicméně do vlády opírá, ještě než ta začala připravovat nezbytné dlouhodobé reformy, takže si lze snadno představit případné vztahové konflikty," dodal.
Ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že prezidentské volby mají na hospodářství vzhledem k tuzemskému ústavnímu uspořádání jen velmi omezený vliv. "Na základě výsledků prvního kola se dá pouze konstatovat, že se bude hrát především o to, jak vymezený či vyhraněný bude budoucí vítěz ve vztahu k vládě a parlamentu," řekl. Nový prezident navíc bude mít podle Dufka v následujícím období například jen velmi malou možnost ovlivnit složení bankovní rady, která rozhoduje o nastavení úrokových sazeb a kurzové politice. "Během jeho funkčního období totiž vyprší mandát pouze jednomu ze sedmi centrálních bankéřů," připomněl. Na druhou stranu Dufek vyzdvihl možnost prezidenta se podílet na ovlivňování celkové atmosféry ve společnosti, která se následně odráží i v pozitivních či negativních náladách obyvatel. "Z tohoto pohledu může být jeho role docela významná, ale půjde především o to, zda se jí bude chtít zhostit," dodal.
Extrémní vedra jsou tady. Podle ČHMÚ.cz nás v nadcházejících třech dnech čekají tropické teploty dosahující až 37 °C.
Americká zpěvačka Katy Perry a herec Orlando Bloom ukončili svůj sedmiletý vztah, během něhož byli od roku 2019 zasnoubeni a v roce 2020 se jim narodila dcera Daisy Dove. O jejich rozchodu informoval magazín Us Weekly s odkazem na blízké zdroje páru. I přes ukončení vztahu zůstávají podle všeho v dobrých vztazích a zaměřují se především na výchovu čtyřleté dcery.
Veronika Žilková před časem vzkázala, že musí myslet sama na sebe, ale i po rozchodu s Josefem Holomáčem má o koho pečovat. Konkrétně o pejska, u kterého se v posledních dnech vyskytly nepříjemné zdravotní potíže.
Chinaski v červnu odehráli jednu z největších show kariéry, když koncertně pokřtili nový fotbalový stadion v Hradci Králové. V samém závěru měsíce, konkrétně právě dnes, slaví její frontman Michal Malátný půlkulaté 55. narozeniny. A fanoušci kapely mohou být rádi, že je stále baví.
Kolem České televize je v posledních dnech pořádně rušno. Po volbě nového generálního ředitele se ve společnosti řeší, na koho všeho se vztahuje povinnost platit televizní poplatky. Lhůty přitom běží, jedna skončí dnešním dnem.
Česko na jaře žilo kauzou z plesu českých i slovenských osobností na Tenerife, kde došlo k incidentu, jehož aktérem se nešťastně stal i Michal David. Slavný hitmaker nyní přiznal, že oba hlavní aktéři u něj mají vroubek.
Prezident Petr Pavel nechce s ohledem na probíhající kauzu Čapí hnízdo spekulovat o tom, zda by pověřil předsedu hnutí ANO Andreje Babiš sestavením vlády, pokud jeho uskupení vyhraje v podzimních parlamentních volbách. Pavel si chce počkat na definitivní soudní rozhodnutí.
Českou hudební scénu zasáhla během uplynulého víkendu smutná zpráva. Ve věku nedožitých 58 let zemřel Jiří Fiala, někdejší baskytarista legendární skupiny Mňága a Žďorp a mladší bratr jejího frontmana Petra Fialy. Právě on informaci sdílel na sociální síti.
V pátek to vypukne. Karlovy Vary se připravují na start 59. ročníku filmového festivalu. Jednou z jeho tváří bude populární herec Bolek Polívka. Organizátoři potvrdili, že si zahrál v nové festivalové znělce, která bude teprve představena.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret o odstoupení Kyjeva od Ottawské úmluvy, která zakazuje použití, skladování či výrobu protipěchotních min. Ukrajina tak následuje pobaltské státy či Polsko, které se tak rozhodly po začátku plnohodnotné ruské invaze do sousední země.
Začíná pracovní a zároveň první ryze prázdninový týden, který bude doprovázet tropické počasí. Maxima dosáhnou podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) až 37 stupňů.
Setrvalý stav. Opoziční hnutí ANO vede, koalice Spolu je se značným odstupem druhá. Takové jsou výsledky nejnovějšího šetření agentury STEM pro stanici CNN Prima News. Do Poslanecké sněmovny by se podle modelu dostalo pět kandidujících subjektů.