Erdogan a Stoltenberg jednali o rozšíření NATO, turecký prezident zopakoval požadavky

"Obě země musí prokázat, že přestaly podporovat terorismus, odvolaly sankce proti Turecku a jsou připravené projevit alianční solidaritu," uvedla kancelář tureckého prezidenta.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko podporují "teroristické skupiny". Tak označuje Turecko některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK) či příznivce klerika Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.

Ve čtvrtek Turecko vyzvalo spojence v NATO, aby postupovali ve shodě v boji proti terorismu. Apel přichází v době, kdy Ankara zvažuje nové vojenské tažení v severní Sýrii, které dnes v deníku El País označil mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin za "protiteroristickou operaci". Turecké plány kritizovaly například USA a ve čtvrtek se vůči nim vymezilo i Rusko.

Podle Kalina "teroristické skupiny" v obou skandinávských zemích rekrutují nové členy, shromažďují peníze a vedou propagandu proti Turecku. Mluvčí také poukázal na to, že obě země zamítly desítky žádostí o vydání údajných členů do Turecka. "Až uvidíme vývoj v našich žádostech, tak (přístupový) proces postoupí dál," uvedl.

Ve středu Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance s Tureckem jedná. "Všichni spojenci v NATO jsou připraveni si sednout a projednat tyto obavy, a to včetně hrozby, kterou pro Turecko představuje PKK," uvedl Stoltenberg s tím, že Turecko patří mezi státy NATO, jež čelily největšímu počtu teroristických útoků.

Švédsko a Finsko podaly oficiální žádost o vstup do NATO v květnu. Učinily tak kvůli růstu bezpečnostních obav v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině.