Erdogan tvrdí, že už dále nemůže mluvit s izraelským premiérem Netanjahuem

"Netanjahu už není někdo, s kým můžeme hovořit. Vymazali jsme ho a vyhodili," řekl Erdogan novinářům. Turecký ministr zahraničních věcí ale podle něj Hakan Fidan bude nadále s izraelskou stranou v kontaktu, stejně jako s Hamásem a dalšími palestinskými skupinami.

Turecký lídr ve vyjádřeních zopakoval možnost, že by Turecko mohlo být garantem jakékoli budoucí dlouhodobé mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci. "Pokud Řecko může být ručitelskou zemí, Anglie může být ručitelskou zemí a Turecko je ručitelskou zemí na Kypru, proč by podobná struktura nemohla existovat v Gaze?" řekl Erdogan.

Turecký prezident vyzval v pátek k okamžitému příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Uvedl, že v pásmu Gazy jsou páchány zločiny proti lidskosti.

"Neexistuje představa, kterou by se dala vysvětlit nebo ospravedlnit brutalita, které jsme svědkem od 7. října. Otevřeně řečeno, v Gaze se už přesně 28 dní páchají zločiny proti lidskosti," řekl Erdogan na summitu Organizace turkických států v Astaně, hlavním městě Kazachstánu .

"Naší prioritou je rychlé nastolení humanitárního příměří," uvedl Erdogan. Dodal, že Turecko pracuje na nových mechanismech, které zaručí bezpečnost všech bez ohledu na to, zda jsou muslimy, křesťany nebo židy.

Turecko podle prezidenta nadále vyvíjí úsilí na uspořádání mezinárodní mírové konference. Už dříve také kritizoval Evropskou unii za to, že nevyzvala k příměří v pásmu Gazy. Obvinil Západ z lhostejnosti vůči utrpení muslimů a hovořil o situaci s papežem Františkem.

"Kolik dětí ještě musí zemřít předtím, než Evropská komise vyzve k příměří... Kolik tun bomb musí dopadnout na Gazu, než Rada bezpečnosti OSN začne jednat," řekl Erdogan v televizním projevu s tím, že Západ nevidí násilí, které se odehrává v pásmu Gazy, "protože se tam prolévá muslimská krev".

Každý by měl podporovat snahy o poskytování "nepřerušované pomoci nevinným civilistům" v Gaze, řekl a zopakoval turecký postoj, že trvalým řešení konfliktu může být pouze vytvořením nezávislého palestinského státu.

Lídr evropské diplomacie Josep Borrell přitom před zasedáním ministrů zahraničí členských zemí přitom uvedl, že z pohledu Evropské unie je neodkladnou prioritou v rámci blízkovýchodního konfliktu doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, které bylo zasaženo izraelskými útoky.

Borrell zdůraznil, že vyhlášení humanitárního příměří by bylo pro situaci velmi prospěšné. Ministři se setkávají v Lucemburku v době, kdy OSN a humanitární organizace varují před katastrofálními důsledky izraelské blokády Pásma Gazy, která byla zavedena v reakci na brutální útoky palestinského hnutí Hamás na izraelském území.

"Osobně si myslím, že je nezbytné vyhlásit humanitární příměří, aby bylo možné poskytnout pomoc a distribuovat ji obyvatelům Pásma Gazy," řekl Borrell.

Možnost vyhlášení příměří v izraelsko-palestinském konfliktu byla diskutována také mezi dalšími ministry, a někteří upozornili na to, že to může být velmi komplikovaný proces. Obyvatelé Pásma Gazy mají podle OSN nedostatek vody a základních potravin, a to i přes to, že v minulých dnech dorazilo přes hranice s Egyptem několik kamionů s pomocí.

Erdogan už dříve obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze. Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian.

"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan v úterý. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.

Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 9227 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 10 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.