EU chce společné nákupy plynu a povinné plnění zásobníků

Unijní exekutiva však nevyslyšela volání zejména jihoevropských zemí, aby výrazněji zasáhla do trhu s energiemi nebo zastropovala jejich ceny.

Komise konstatovala, že státy mohou podnikat vlastní krátkodobá opatření jako daňové úlevy či právě stanovení horní cenové hranice, ty však přinesou zvýšené náklady a musejí být v souladu s unijními tržními pravidly.

Ceny plynu a elektřiny se několikanásobně zvedly již loni v souvislosti s nedostatečnými zásobami plynu a velkou poptávkou spojenou s postpandemickým oživením ekonomiky. Před měsícem zahájená ruská agrese na Ukrajině vnesla do členských zemí obavy z jejich dalšího růstu.

"Evropa potřebuje rychle jednat, abychom zajistili naše dodávky energie na příští zimu a snížili tlak vysokých cen na naše obyvatele a firmy," řekla k návrhu eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Komise navrhuje, aby státy do začátku listopadu naplnily 80 procent kapacity plynových zásobníků, od příštího roku to má pak před každou zimou být 90 procent. Země, které nemají dostatek skladovacích kapacit na svém území, se budou podílet na tvorbě zásob v dalších státech, odkud poté budou plyn moci čerpat.

Brusel také slíbil vytvoření týmu lidí, který bude pracovat na zajištění společných nákupů plynu. Ty mají dále snížit jeho cenu a usnadnit EU přístup k dodávkám z jiných zemí, než je Rusko.

O návrzích komise budou debatovat prezidenti a premiéři unijních zemí na summitu začínajícím v Bruselu ve čtvrtek. Lídři Španělska či Řecka již minulý týden vyzvali k ráznějším opatřením včetně reformy evropského energetického trhu.