EU chce využít vysoké zisky energetických firem pro spotřebitele. řekl Síkela

Na zastropování cen plynu dováženého z Ruska, jak navrhovala EK, ale ministři shodu nenašli. Proti tomuto návrhu se stavěly zejména středoevropské země včetně České republiky.

Ministři se na podnět českého předsednictví sešli v době, kdy kvůli vysokým cenám elektřiny ovlivňovaným i nestabilitou dodávek ruského plynu hrozí protivládní protesty v řadě evropských zemí. Podle Síkely se státy jednomyslně shodly na tom, že je potřeba okamžitě připravit krizová opatření, která by pomohla ohroženým spotřebitelům a firmám.

"Diskuse o zásazích do trhu s energetikou se tady vedly měsíce a možná roky a dneska se poprvé velká část členských států shodla na tom, jaké ty zásahy chce a jakým způsobem," řekl českým novinářům Síkela.

Komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem a firmám částí svých nebývale vysokých zisků na hrazení účtů za energie. Solidární příspěvek by se měl týkat i producentů fosilních paliv.

Ministři se shodli také na možnosti zavést strop na ceny plynu, podle Síkely ale zatím není jasné, jaké části trhu by se toto opatření týkalo a jak přesně bude nastavené. "Musíme být opatrní, abychom neohrozili zabezpečení našich dodávek," uvedla po jednání komisařka pro energetiku Kadri Simsonová s odkazem na nové kontrakty na nákup zkapalněného zemního plynu, které by omezení cen mohlo překazit.

Záměrem komise bylo zastropovat pouze ceny plynu mířícího do EU z Ruska. Podle Síkely však tento plán nezískal podporu velkého množství států, neboť při omezení dodávek nehraje ruský plyn již tak velkou roli při tvorbě cen energií. Zvláště středoevropské země včetně Německa, Maďarska či Česka měly obavy z toho, že by Moskva mohla v případě omezení ceny plyn vypnout úplně.

Dalším z kroků, který získal podporu ministrů, bylo udělování záruk na zálohy, které musejí energetické firmy skládat při nabídce dlouhodobých smluv o prodeji elektřiny. Podle Síkely je reálné, že toto opatření rozhýbá trh s elektřinou a sníží její ceny. K tomu by měl přispět i plán povinných úspor elektřiny v nejvytíženějších hodinách, který by měl snížit podíl drahého plynu na její výrobě.

České předsednictví je podle ministra připraveno svolat ještě v září další mimořádnou ministerskou schůzku k debatě o podrobných návrzích, které Evropská komise předloží příští týden.

Názory analytiků na dohodu ministrů energetiky EU jsou různé

Názory analytiků na dnešní dohodu ministrů energetiky Evropské unie se různí. Podle některých jde o správný krok, podle jiných jde o neakceschopnost EU a neposunutí jednání. Shodli se ale na tom, že dobrým rozhodnutím je nestanovení maximální ceny za plyn. Analytici to dnes řekli ČTK. Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po mimořádném jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl.

Zástupci vlád Evropskou komisi (EK) pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu. Na zastropování cen plynu dováženého z Ruska, jak navrhovala EK, ale ministři shodu nenašli. Proti tomuto návrhu se stavěly zejména středoevropské země včetně České republiky.

"Využít takto získané prostředky je samozřejmě správné. Nepraktický je bohužel případný časový nesoulad - příjmy z takové daně přijdou nejdříve v březnu 2023 a jak vidíme na příkladu Itálie, inkaso může být o hodně nižší. Dotčení potřebují pomoc hned," řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

Dohnal souhlasí s tím, že se nestanovil strop cen plynu. "To by totiž v současné době vlastně znamenalo zákaz dovozu plynu z Ruska a možná i z dalších zemí, a navíc možná povolení pro dovoz do spřátelených zemí Srbsko, Maďarsko. Toto by mířilřeo hodně mimo terč, či zpět na stlce," uvedl Dohnal. Jediným správným řešením je podle něj cenový strop na cenu elektřinu na celém území EU. Každé opatření je ale podle něj potřeba doplnit požadavkem, nařízením či doporučením na snižování spotřeby a úspory elektřiny a plynu.

Schůzka ministrů energetiky EU dnes řešení energetické krize příliš dopředu neposunula podle analytika XTB Jiřího Tylečka. "Ministři se sice shodli na potřebě zastropování zisků energetických firem, které produkují elektřinu jinými než plynovými zdroji, ale nezdá se, že by se jednalo o jednotné celoevropské řešení. Schválení konkrétních koordinovaných úsporných opatření jsme se také nedočkali. Opět jsme svědky spíše neakceschopnosti EU než jasných, rychlých a cílených opatření," uvedl Tyleček. I on ale kvituje to, že neprošel návrh na určení maximální ceny plynu z Ruska, protože by tento krok mohl dále snížit tok plynu do Evropy mimo plynovod Nord Stream 1.