Lídři členských států Evropské unie potvrdí své odhodlání poskytovat Ukrajině vojenskou podporu na mimořádném summitu EU v Bruselu.
Podle návrhu závěrů summitu, který byl zveřejněn v úterý, se lídři EU zavazují pokračovat ve "včasné, předvídatelné a udržitelné podpoře pro Ukrajinu". Návrh rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket.
V textu návrhu však není jasné, zda lídři EU slíbí dalších pět miliard eur pro fond nazvaný Evropský mírový nástroj (EPF), který je využíván k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část je označena hranatými závorkami, což naznačuje, že o ní stále probíhají jednání.
Členové EU se již několik měsíců neshodují ohledně toho, jak budou prostředky z EPF využity v budoucnosti. Německo navrhovalo, aby se zdůraznila bilaterální pomoc od jednotlivých zemí EU.
Hlavním bodem nadcházejícího summitu je snaha dohodnout se na schválení balíčku pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur. V předešlém summitu v prosinci byly všechny návrhy týkající se zvýšení společného rozpočtu na roky 2024–2027, včetně finanční pomoci pro Ukrajinu, zablokovány Maďarskem.
Maďarsko je ale nově otevřeno možnosti, aby Evropská unie použila prostředky ze svého rozpočtu na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedl to na sociální síti X Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Zdůraznil ale, že Maďarsko si přeje možnost později změnit své rozhodnutí.
Budapešť předložila do Bruselu nový návrh, v němž specifikovala, že je otevřená využití finančních prostředků z unijního rozpočtu na pomoc Ukrajině a dokonce uvažuje o společném zadlužení.
Balázs Orbán však dodal, že tato podpora bude podmíněna tím, že dohoda bude obsahovat ustanovení, která umožní Maďarsku později přehodnotit svůj postoj.
Maďarsko už dříve naznačilo, že by mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.
Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.
Maďarská vláda začala tento návrh napadat z různých důvodů. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán nakonec na prosincovém summitu EU vetoval balík pomoci ve výši 50 miliard eur, který měl být použit k podpoře ukrajinského rozpočtu během následujících čtyř let.
Politico informuje, že maďarská vláda by mohla odvolat své veto, pokud by Rada Evropské unie každoročně přezkoumávala tuto pomoc a schvalovala ji jednomyslně. To by znamenalo, že Ukrajina by obdržela podporu ve formě ročních splátek ve výši 12,5 miliardy eur, a maďarská vláda by měla možnost každý rok vydírat EU prostřednictvím svého veta.
Politico zdůrazňuje, že to není první takový nápad v případě Maďarska, ale považuje to za významný krok zpět v rétorice Viktora Orbána v posledních týdnech, kdy ostře protestoval proti jakékoli podpoře Ukrajiny z rozpočtu EU.
Maďarský expert na Rusko András Rácz uvedl, že v rámci EU je Orbánovo veto slabé, protože lze najít obejít. Dodal, že by se mohlo uplatnit mezivládní dohoda, což by bylo komplikovanější a dražší, ale realizovatelné. Rácz proto nepovažuje za ohroženou finanční podporu od EU.
V otázce finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, které má Kyjevu poskytnout EU ze svého revidovaného rozpočtu ve formě půjček a grantů, Orbán využil svého práva veta a balíček zablokoval.
Lídři EU by tak v této věci měli jednat na mimořádném zasedání v Bruselu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale existuje šance, že se Orbána podaří přesvědčit, aby přistoupil na balíček finanční pomoci pro Ukrajinu.
Počasí v Česku se oteplovalo už v závěru uplynulého týdne a tento trend bude pokračovat i v tomto týdnu. Maximální teploty budou opět dosahovat tropických hodnot, očekávají se ale i bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Letošní ročník karlovarského filmového festivalu je u konce. Jednu z kontroverzí tentokrát vyvolal i moderátor Marek Eben. Po jeho slovech se ozval bývalý premiér, jiná známá osobnost zvažovala, zda se vůbec do lázeňského města vydá. Jak to dopadlo?
StarDance se sice na podzim vrátí na televizní obrazovky, ale stále zcela neustoupily obavy z jejího možného konce ve vysílání České televize kvůli plánované úpravě financování veřejnoprávních médií. Z Karlových Varů však nyní přišla dobrá zpráva.
Letošní jubilejní ročník karlovarského filmového festivalu sice skončil teprve v sobotu, ale čeští filmoví nadšenci by už rádi věděli, jak si mají naplánovat příští léto. Organizátoři to vědí, takže již prozradili, kdy se festival uskuteční v roce 2027.
Veronika Žilková si nenechala ujít letošní ročník karlovarského filmového festivalu a dokonce se osobně setkala s některými z hlavních zahraničních hvězd. Pro českou herečku to byl zajímavý zážitek, protože si uvědomila důležitou věc.
Tragédie se v sobotu stala při motocyklových závodech na brněnském automotodromu. Po nehodě zemřeli dva závodníci ze zahraničí, další program víkendové akce byl zrušen. Okolnostmi případu se zabývá policie.
Dara Rolins a Pavel Nedvěd za sebou mají náročné období a manažer českého fotbalového národního týmu ho má nepochybně i před sebou. Slavní snoubenci si tak nepochybně zaslouží pořádnou dovolenou, ze které se zpěvačka ozvala fanouškům.
Jubilejní šedesátý ročník karlovarského filmového festivalu v sobotu večer vyvrcholil slavnostním zakončením, kde byly předány ceny. Křišťálový glóbus získal film Padlé ovoce, udělena byla také tři čestná ocenění.
Červenec je každoročně měsícem, kdy si nejen v Česku připomínáme našeho nejslavnějšího českého zpěváka Karla Gotta. Krátce před nedožitými narozeninami mnohonásobného Slavíka se slovenští kolegové vydali k jeho hrobu. Co na místě viděli?
Čeští herci s oblibou vyrážejí na filmový festival do Karlových Varů. Výjimkou není ani Bolek Polívka, který si ve Varech nenechává ujít různé společenské události. Tentokrát se mu ale přihodilo něco, s čím opravdu nepočítal.
Příští víkend bude na našem území opravdu tropický, naznačuje aktuální výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejvyšší odpolední teploty opět překročí třicítku, v neděli se ale má ochladit.
Ženské finále slavného tenisového Wimbledonu nabídlo z českého pohledu naprosto snové složení. Poprvé v historii se v něm totiž střetly v sobotu dvě české tenistky – Karolína Muchová a Linda Nosková. Jednalo se tak už pouze o to, kdo z nich se stane v pořadí již pátou českou vítězkou travnatého turnaje a kdo tak naváže na Janu Novotnou (1998), Petru Kvitovou (dvojnásobnou vítězku z let 2011 a 2014), Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024).