EU našla cestu k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Navzdory maďarskému vetu

Šéf diplomacie EU Josep Borrell řekl, že Maďarsko se zdrželo hlasování o vyčlenění výnosů ze zmrazených ruských aktiv, a proto "by nemělo být součástí rozhodování o použití těchto peněz". Uvedl, že jde o sofistikovanou právní cestu, jak obejít maďarské veto, což je podle něj v pořádku.

Podle FT by toto obejití Maďarska, které má nejvstřícnější vztahy s Moskvou v rámci EU, mohlo pomoci odstranit překážku, jež mohla komplikovat snahy skupiny G7 získat do prosince 50 miliard dolarů na půjčku pro Kyjev. Splácení této půjčky by mělo být financováno z výnosů zmrazených ruských aktiv.

Obavy Spojených států a dalších zemí G7, že Maďarsko zablokuje rozhodnutí EU nechat ruská aktiva zmrazená na neurčito, zpomalily jednání o této rozsáhlé půjčce. Podle činitelů obeznámených se situací by však právní klička Bruselu měla stačit jako záruka pro splácení půjčky.

Nicméně Maďarsko může i nadále blokovat pomoc Ukrajině, například tím, že bude proti prodlužování sankcí vůči Rusku, což se každých šest měsíců schvaluje jednomyslně.

EU podle Borrella navrhla Maďarsku dohodu, která by jim umožnila nepodporovat Ukrajinu výměnou za to, že nebudou blokovat pomoc ostatních zemí. Maďarsko tuto nabídku odmítlo. Borrell poznamenal, že ani nabídka, že jejich peníze nebudou použity pro Ukrajinu, nestačila, což podle něj souvisí se silnými vazbami Maďarska na Rusko.

Státy skupiny G7 se předběžně dohodly, že Ukrajině do konce letošního roku zajistí 50 miliard dolarů prostřednictvím zmrazených ruských aktiv. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Podle AFP státy G7 zvažují využití výnosů z úroků ze zmrazených aktiv ruské centrální banky na pomoc Ukrajině. Tato aktiva mají hodnotu 325 miliard dolarů. Výnosy z úroků by měly sloužit jako záruka pro půjčku Kyjevu ve výši 50 miliard dolarů.

Rusko už dříve uvedlo, že plán nasměrovat výnosy ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině bude mít "nepředvídatelné" následky pro eurozónu, ekonomiky členských zemí a investiční klima. Uvedl to podle tiskové agentury TASS diplomatický zástupce Ruska při Evropské unii. Informaci přinesla agentura Reuters.

"Jedinou předvídatelnou věcí je, že v EU budou dříve či později nuceni vrátit naší zemi, což bylo ukradeno," citovala agentura TASS vyjádření úřadujícího ruského chargé d'affaires v Bruselu Kirilla Logvinova pro ruské novináře.

Podle scénáře se na nákup zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím Evropského mírového nastroje (EPF) použije 90 procent výnosů. Zbývajících deset procent by se mělo prostřednictvím rozpočtu EU použít na projekty týkající se obnovy Ukrajiny. První miliardu eur by Ukrajina mohla získat už v červenci letošního roku.

O využití zmrazených ruských aktiv na půdě EU ve prospěch Ukrajiny se hovoří od vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině v roce 2022. Unie si je vědoma skutečnosti, že sáhnout na zmrazená aktiva představuje komplikace z pohledu mezinárodního práva; s výnosy ze zmrazených aktiv však může nakládat svobodněji.

Dalších 50 miliard eur pak Ukrajina obdrží od EU. Předseda Evropské rady Charles Michel už v únoru oznámil, že lídři členských států EU se na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na finanční pomoci pro Ukrajinu, uvedl server Politico.

Rozhodujícím bylo podle magazínu Politico zřejmě setkání předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a předsedy Evropské rady Charlese Michela s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem, italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a předsedou vlády Maďarska Viktorem Orbanem.