Evropská unie se nebude finančně podílet na stavbě zdi, kterou Polsko hodlá vybudovat na hranicích s Běloruskem kvůli současné napjaté migrační situaci. Shodují se na tom činitelé Evropské komise a zástupci některých západoevropských zemí, kteří odmítají výzvy Polska a další více než desítky zemí, aby mohla Varšava k zaplacení stavby využít unijní fondy. Podle komise může naproti tomu Varšava použít unijních peněz k posílení ostrahy hranic.
Polsko tento týden znovu vyzvalo EU, aby zajistila společné financování pětimetrové zdi, kterou Poláci chtějí začít na hranici stavět ještě letos. Varšava odhaduje náklady na více než 350 milionů eur (8,8 miliardy korun), které by chtěla získat z unijní pokladny. Politici členských zemí jsou však v této věci rozděleni. Zatímco státy východního křídla unie včetně Česka či některé další země jako Rakousko, Řecko či Dánsko společné financování stavby této i dalších hraničních bariér podporují, Francie či země Beneluxu jsou proti.
"Stojím o Evropu, která chrání své hranice, ale ne o Evropu, která staví ostnaté dráty či zdi," řekl v úterý rozhlasové stanici France 2 francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune, jehož země se za šest týdnů ujme předsednictví EU. Méně kategoricky odmítá polský požadavek Německo, kde je proti odcházející kancléřka Angela Merkelová, zatímco řada dalších politiků jej podporuje.
Mluvčí komise v úterý prohlásil, že společné financování zdi Brusel neumožní, Varšava však zato má možnost z fondu určeného pro správu hranic EU financovat například posílení ostrahy prostřednictvím dronů či bezpečnostních technologií. Sedmadvacítka má v tomto fondu na příštích sedm let 6,8 miliardy eur. Pokud by však Varšava chtěla peníze, které má k dispozici ze společných fondů, využít ke stavbě zdi, bude je komise vymáhat zpět, dodal mluvčí.
EK podle něj zároveň dále usiluje, aby Polsko vpustilo do země zástupce unijní pohraniční stráže (Frontex), kteří mohou pomoci například s registrací a prověřováním žadatelů o azyl. Podle odhadů polských úřadů jich je u hranic několik tisíc. Polsko však odmítá asistenci unijních úřadů a nechce žádné běžence do země vpouštět. Stejně jako ostatní unijní země Varšava veškerou odpovědnost za situaci lidí na hranicích připisuje Bělorusku, které by podle ní mělo zařídit jejich repatriaci či jim udělit azyl.
Unijní státy tento týden upřesňují podrobnosti nového balíčku sankcí proti běloruskému režimu, který je zacílen zejména na společnosti pomáhající s přepravou migrantů k hranicím Polska a pobaltských zemí. Komise kromě toho pokračuje ve snaze přesvědčit zvláště blízkovýchodní státy, aby omezily cesty svých obyvatel do Běloruska. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dostává EU postupně pod kontrolu proud lidí mířících k hranicím touto cestou. Irák plánuje tento týden odvézt první skupinu svých obyvatel zpět z Běloruska do vlasti. Turecko, Libanon či Spojené arabské emiráty omezily lety do Běloruska, nebo se je chystají omezit.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.