EU se shodla na sankčním systému proti obchodnímu zastrašování

Některé členské země se obávají, aby případné využívání systému nevedlo k obchodním válkám. I proto si proti původnímu návrhu Evropské komise vyjednaly státy větší podíl na rozhodování o možných protiopatřeních.

Brusel přišel s nápadem zavést možnost obchodní a ekonomické obrany předloni v reakci na agresivní obchodní praktiky Pekingu či vleklé spory EU o cla s administrativou bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Řada unijních zemí chtěla předejít tomu, aby se dostala do situace Litvy, s níž Čína přerušila obchodní vazby kvůli vstřícné politice Vilniusu vůči Tchaj-wanu.

Dnes dohodnutá pravidla mají podle komise sloužit zejména jako páka pro vyjednávání s třetími státy. Unijní exekutiva v součinnosti s členskými zeměmi se je bude snažit přesvědčit, aby od nátlakových praktik upustily. Pokud jednání nepovede k cíli, budou moci komise a státy rozhodnout o případné odvetě. Ta může mít různé podoby od zavedení dovozních poplatků přes zpřísnění licencí po omezení přístupu k veřejným zakázkám.

"Jakákoli protiopatření ze strany EU budou aplikována až jako poslední možnost," zdůraznila dnes Rada EU zastupující členské státy. Opatření by také měla být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Dnešní dohodu musí formálně schválit plénum Evropského parlamentu a Rada EU. Až se tak stane, sankční systém bude moci vstoupit v platnost.