EU se shoduje na rychlém rozšíření sankcí proti Bělorusku

Běloruské aktivity odsoudili jako nehumánní a nelegální také velvyslanci zemí Severoatlantické aliance. Lukašenko odmítá, že by se zneužíváním migrantů snažil destabilizovat EU.

Polské hranice se v posledních dnech pokoušejí překročit tisíce lidí ze třetích zemí, kvůli nimž vyslala Varšava do akce armádu. Humanitární organizace upozorňují na zoufalou situaci lidí dlouhodobě pobývajících v bídných podmínkách zhoršených mrazivými teplotami. Polský premiér Mateusz Morawiecki mluví o problému celé EU. Sedmadvacítka chce na Lukašenka vyvinout tlak právě prostřednictvím dalších sankcí.

Velvyslanci EU dnes podle diplomatického zdroje ČTK podpořili balíček, který počítá i s postihy vůči letecké společnosti Belavia dopravující migranty do Běloruska. Sankce by již v pondělí mohli schválit unijní ministři zahraničí. Jejich podobu však ještě budou upřesňovat zástupci unijních zemí. Zvláště Irsko bylo dosud proti tomu, aby EU zrušila s Belavií stávající kontrakty na pronájem letadel od unijních firem, které sídlí zejména v Irsku. Jednat se tak bude mimo jiné o tom, zda zakázat jen uzavírání nových smluv nebo zrušit i ty dosavadní. Sankce by také měly zasáhnout zhruba tři desítky běloruských činitelů. Unie již dosud potrestala přes 160 představitelů režimu a 16 institucí či firem.

Polský zástupce dnes podle zdroje agentury Reuters prezentoval napjatou situaci také velvyslancům zemí NATO. "Spojenci dali jasně najevo, že za krizi nese odpovědnost Bělorusko a že Lukašenkovo využívání migrantů jako hybridní taktiky je nehumánní, nepřijatelné a nelegální," citovala agentura diplomata přítomného jednání. Členské země NATO se chystají v nejbližších dnech na situaci reagovat společným prohlášením.

Napjatou situací se dnes zabývali také europoslanci, kteří o možných řešeních debatovali se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. Ten zdůraznil, že vedle tlaku na samotného Lukašenka se EU pokouší přesvědčit země, z nichž běloruský vládce láká lidi slibem snadné cesty na západ Evropy, aby s ním nespolupracovaly.

"Snažíme se diplomatickou cestou země původu a tranzitu upozornit, co se děje, a žádáme je o spolupráci, abychom zastavili tento proud," řekl poslancům Borrell. EU se podle něj v létě podařilo přesvědčit o spolupráci Irák, ale i z této země již opět putují lidé do Běloruska, stejně jako ze Sýrie, Afghánistánu, ale i z Libanonu či Spojených arabských emirátů. Unijní představitelé se podle Borrella v nejbližších dnech do některých těchto států vydají k dalšímu jednání.

Europoslanci vyzývali unijní státy, aby se kromě reakce na Lukašenkovo počínání věnovali i pomoci samotným migrantům. Polsko přitom stále odmítá nabízenou spolupráci unijní pohraniční agentury Frontex, která by mohla pomoci s prověřováním uchazečů o azyl. Varšava naproti tomu žádá unijní peníze na stavbu hraničních bariér. V této otázce jsou však členské země nadále rozdělené.