Evropská unie příští týden uvádí do praxe dvojici opatření, na kterých se členské země dohodly ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií na firmy a domácnosti. Od čtvrtka začne platit povinnost omezit spotřebu elektřiny v těch částech dne, kdy panuje nejvyšší poptávka. Zároveň v evropském bloku startuje aplikování mechanismu, který státům umožňuje odebírat příjmy elektráren nad určitou hranicí a používat je na ochranu spotřebitelů.
Vlády EU se na obou opatřeních dohodly na konci září poté, co na pozadí ruské války proti Ukrajině vyskočila cena plynu na hodnoty několikanásobně převyšující průměr z minulých let. Byť od té doby výrazně klesla, zůstává plyn ve srovnání s uplynulými roky drahý, což se promítá do cen elektřiny. Důvodem je evropský velkoobchodní systém, v němž se cena elektřiny odvíjí od nejnákladnějšího způsobu výroby potřebného k uspokojení momentální poptávky.
Ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu se státy EU dohodly, že od začátku prosince do konce března sníží o pět procent spotřebu elektřiny ve špičce. Časové úseky vybrané pro úspory při tom mají tvořit aspoň desetinu zimních měsíců. Pokles poptávky se bude vypočítávat porovnáním se spotřebou, kterou pro dané období předpovídali provozovatelé rozvodné sítě.
Druhé opatření, které se začátkem prosince vstupuje v platnost, míří proti mimořádným ziskům elektráren s nižšími náklady, než mají ty paroplynové. Pro dodavatele elektřiny vyrobené z jádra, uhlí či obnovitelných zdrojů, byl stanoven příjmový strop na úrovni 180 eur za megawatthodinu. Veškeré prostředky nad touto hranicí mohou unijní vlády firmám odebrat, načež mají povinnost použít je na podporu koncových odběratelů elektřiny.
Unijní nařízení členským zemím dává značnou volnost. Mohou například zavést různé příjmové stropy pro jednotlivé zdroje elektrické energie, a to pod i nad uvedenou základní hodnotou. Konkrétní opatření pro dosažení úspor elektřiny si státy určují samy, přičemž své plány v tomto směru musí dodat Evropské komisi do 1. prosince. Unijní exekutiva na dotaz ČTK neuvedla, zda to již všechny učinily.
Velkoobchodní cena elektřiny se na evropských trzích na konci léta vyšplhala až na nevídané hodnoty kolem 1000 eur za MWh a i v posledních týdnech zůstávala nad hranicí stanovenou unijním nařízením. Evropská komise v září přišla s odhadem, že systém přerozdělování zisků by do unijních rozpočtů mohl přinést okolo 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč). Česká vláda plánuje od prosince do konce příštího roku vybrat asi 80 miliard Kč.
Podobně jako Česko i některé další unijní státy hranici pro odebírání příjmů elektráren posouvají. Například Belgie ji podle dostupných informací plánuje snížit na 130 eur za MWh. Francouzská vláda chce zavést ještě nižší strop, napsal list Le Figaro. Hranici nadměrných příjmů pro prodej elektřiny z větrné, vodní či jaderné energie údajně posunula na 100 eur za MWh.
Opatření zaváděná od příštího měsíce navazují na dohodu o dobrovolném snížení spotřeby plynu jakožto další díly reakce EU na energetickou krizi. Schváleny byly společně s plánem přerozdělovat část zisků firem dodávajících fosilní paliva za letošní a příští rok. Česká vláda kroky prezentuje i jako úspěchy svého předsednictví v Radě EU, které už kvůli intervencím proti vysokým cenám energií svolalo několik mimořádných ministerských rad a moderuje i složité debaty o zastropování ceny plynu.
Povinné úspory elektřiny a odebírání zisků považovaných za nadměrné se zároveň neobešly bez kritiky. Prezident české Hospodářské komory Vladimír Dlouhý například po jejich dojednání uvedl, že opatření neřeší problémy českého průmyslu a nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií. Sdružení Eurelectric hájící zájmy evropského energetického sektoru se zase tento týden obrátilo na Evropskou komisi se stížností na způsob, jakým různé země včetně ČR zavádí strop na mimořádné příjmy.
Spokojené nejsou ani všechny unijní vlády. Ta slovenská si už v září stěžovala, že systém zdanění příjmů elektráren je pro ni nevýhodný. Jak popsal web Politico, nástroj přinese značně nerovnoměrné výsledky v závislosti na energetickém mixu dané země, národních opatřeních či míře dovozu elektřiny. Nařízení EU ve snaze zmírnit tyto nerovnosti vyžaduje, aby země uzavíraly bilaterální "dohody o solidaritě" v případech vysoké závislosti jedné strany na elektřině vyrobené jinde. Kolik takovýchto dohod bude při startu unijního mechanismu platit, není jasné.
Karlovy Vary aktuálně žijí nejen filmem, ale také hudbou – a v případě zpěváka Marcella a jeho ženy Lindy i šťastnou rodinnou novinkou. Manželé oznámili, že čekají miminko.
Napjaté vztahy mezi princem Harrym, jeho manželkou Meghan Markle a zbytkem britské královské rodiny se znovu dostaly do centra pozornosti. Podle nové série tvrzení z královského zákulisí prý Harry ignoroval opakovaná varování své rodiny – včetně bratra prince Williama – kvůli „zoufalé touze usadit se a založit rodinu“.
Kim Kardashian se emotivně rozloučila se svou celoživotní přítelkyní Lindsay May, která letos v únoru podlehla rakovině. Na svém Instagramu zveřejnila sérii snímků z jejich společných chvil a připojila dlouhou a upřímnou vzpomínku, v níž popsala bolest z její ztráty a prázdnotu, kterou po sobě zanechala.
Herec Brad Pitt se po osmileté rozvodové bitvě s Angelinou Jolie snaží obrátit list. Jak uvádí magazín Us Weekly, hvězda filmu F1 otevřeně přiznává, že rozchod s Jolie zásadně ovlivnil jeho život a nadále ho tíží především narušený vztah s dětmi.
Zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se letos neslo v mimořádně emotivním duchu. Poprvé po mnoha letech chyběla klíčová postava celého podniku – herec a dlouholetý prezident festivalu Jiří Bartoška, který zemřel ve věku 78 let. Jeho památku dojemně připomněl Marek Eben (67), který festivalem tradičně provází.
Na TikToku se šíří video s populárním fitness koučem vystupujícím jako @fitnesscoachbrad, který tvrdí, že pokud zřídka kdy onemocníte, je to známka potlačené imunity v důsledku stresu. Jeho teorie ale narazila na ostrou kritiku od odborníků – a lékaři ji označují za zavádějící a nebezpečně zkreslenou.
Herečka Iva Pazderková, která se v posledních týdnech stala výraznou tváří volební kampaně premiéra Petra Fialy, rozvířila další vlnu debat. V rozhovoru s novinářem Čestmírem Strakatým otevřeně řekla, že nechce mít děti – a že se s tímto rozhodnutím cítí dobře. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.
Zpěvačka Katy Perry se obrátila na soud se žádostí o vydání předběžného opatření proti 43letému bezdomovci Rossu Elliottu Hedrickovi, kterého obviňuje z opakovaného narušování jejího soukromí. Podle soudních dokumentů, které získal web TMZ, se muž bez pozvání dostavil na její pozemek v Santa Barbaře minimálně dvakrát během května – a podle bezpečnostní služby zpěvačky hrozí, že v tom bude pokračovat.
Villa Park v Birminghamu se v sobotu večer proměnil v epicentrum emocí, nostalgie a nezkrotné energie, když Ozzy Osbourne, legenda heavy metalu, vystoupil na pódium ke svému poslednímu živému koncertu. Před zraky desítek tisíc fanoušků, kteří už odpoledne zaplnili stadion v rámci akce Black Sabbath: Back to the Beginning, se Osbourne rozloučil stylově – na černém trůnu s křídly, ze kterého vyjel zpod pódia za ohlušujícího jásotu.
Princ Harry a Meghan Markle podle zdrojů serveru Page Six znovu výrazně osekali svůj tým, především v oblasti komunikace. Dvojice, která se od roku 2020 drží mimo oficiální královské povinnosti, se údajně snaží ušetřit – a to i kvůli nejisté budoucnosti svého kontraktu s Netflixem.
Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který tento týden ochromil Prahu a další části republiky, znovu upozornil na důležitost připravenosti na krizové situace. Ať už jde o blackout nebo živelnou pohromu, klíčové je zachovat klid a postupovat podle ověřených pokynů. Úřady proto připomínají základní pravidla, která mohou v takových chvílích pomoci.
Česko si příští týden odpočine od tropického počasí. Teploty se jen málokdy přehoupnou přes třicítku, uvedl ČHMÚ.cz.