Evropská unie příští týden uvádí do praxe dvojici opatření, na kterých se členské země dohodly ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií na firmy a domácnosti. Od čtvrtka začne platit povinnost omezit spotřebu elektřiny v těch částech dne, kdy panuje nejvyšší poptávka. Zároveň v evropském bloku startuje aplikování mechanismu, který státům umožňuje odebírat příjmy elektráren nad určitou hranicí a používat je na ochranu spotřebitelů.
Vlády EU se na obou opatřeních dohodly na konci září poté, co na pozadí ruské války proti Ukrajině vyskočila cena plynu na hodnoty několikanásobně převyšující průměr z minulých let. Byť od té doby výrazně klesla, zůstává plyn ve srovnání s uplynulými roky drahý, což se promítá do cen elektřiny. Důvodem je evropský velkoobchodní systém, v němž se cena elektřiny odvíjí od nejnákladnějšího způsobu výroby potřebného k uspokojení momentální poptávky.
Ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu se státy EU dohodly, že od začátku prosince do konce března sníží o pět procent spotřebu elektřiny ve špičce. Časové úseky vybrané pro úspory při tom mají tvořit aspoň desetinu zimních měsíců. Pokles poptávky se bude vypočítávat porovnáním se spotřebou, kterou pro dané období předpovídali provozovatelé rozvodné sítě.
Druhé opatření, které se začátkem prosince vstupuje v platnost, míří proti mimořádným ziskům elektráren s nižšími náklady, než mají ty paroplynové. Pro dodavatele elektřiny vyrobené z jádra, uhlí či obnovitelných zdrojů, byl stanoven příjmový strop na úrovni 180 eur za megawatthodinu. Veškeré prostředky nad touto hranicí mohou unijní vlády firmám odebrat, načež mají povinnost použít je na podporu koncových odběratelů elektřiny.
Unijní nařízení členským zemím dává značnou volnost. Mohou například zavést různé příjmové stropy pro jednotlivé zdroje elektrické energie, a to pod i nad uvedenou základní hodnotou. Konkrétní opatření pro dosažení úspor elektřiny si státy určují samy, přičemž své plány v tomto směru musí dodat Evropské komisi do 1. prosince. Unijní exekutiva na dotaz ČTK neuvedla, zda to již všechny učinily.
Velkoobchodní cena elektřiny se na evropských trzích na konci léta vyšplhala až na nevídané hodnoty kolem 1000 eur za MWh a i v posledních týdnech zůstávala nad hranicí stanovenou unijním nařízením. Evropská komise v září přišla s odhadem, že systém přerozdělování zisků by do unijních rozpočtů mohl přinést okolo 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč). Česká vláda plánuje od prosince do konce příštího roku vybrat asi 80 miliard Kč.
Podobně jako Česko i některé další unijní státy hranici pro odebírání příjmů elektráren posouvají. Například Belgie ji podle dostupných informací plánuje snížit na 130 eur za MWh. Francouzská vláda chce zavést ještě nižší strop, napsal list Le Figaro. Hranici nadměrných příjmů pro prodej elektřiny z větrné, vodní či jaderné energie údajně posunula na 100 eur za MWh.
Opatření zaváděná od příštího měsíce navazují na dohodu o dobrovolném snížení spotřeby plynu jakožto další díly reakce EU na energetickou krizi. Schváleny byly společně s plánem přerozdělovat část zisků firem dodávajících fosilní paliva za letošní a příští rok. Česká vláda kroky prezentuje i jako úspěchy svého předsednictví v Radě EU, které už kvůli intervencím proti vysokým cenám energií svolalo několik mimořádných ministerských rad a moderuje i složité debaty o zastropování ceny plynu.
Povinné úspory elektřiny a odebírání zisků považovaných za nadměrné se zároveň neobešly bez kritiky. Prezident české Hospodářské komory Vladimír Dlouhý například po jejich dojednání uvedl, že opatření neřeší problémy českého průmyslu a nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií. Sdružení Eurelectric hájící zájmy evropského energetického sektoru se zase tento týden obrátilo na Evropskou komisi se stížností na způsob, jakým různé země včetně ČR zavádí strop na mimořádné příjmy.
Spokojené nejsou ani všechny unijní vlády. Ta slovenská si už v září stěžovala, že systém zdanění příjmů elektráren je pro ni nevýhodný. Jak popsal web Politico, nástroj přinese značně nerovnoměrné výsledky v závislosti na energetickém mixu dané země, národních opatřeních či míře dovozu elektřiny. Nařízení EU ve snaze zmírnit tyto nerovnosti vyžaduje, aby země uzavíraly bilaterální "dohody o solidaritě" v případech vysoké závislosti jedné strany na elektřině vyrobené jinde. Kolik takovýchto dohod bude při startu unijního mechanismu platit, není jasné.
Pavel Novotný ve středu nastoupil do pankrácké věznice v Praze, kde si odpyká tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Jak to v případě bývalého starosty bývá, z jeho nástupu za mříže se stala jedna velká show. Novotný si ještě řekl, co chtěl.
Svět fotbalu zasáhla tragická zpráva. Útočník anglického Liverpoolu a portugalské reprezentace Diogo Jota už žádné další starty či góly nepřidá. Ve věku pouhých 28 let tragicky zahynul ve Španělsku.
V Česku právě v těchto chvílích vrcholí aktuální vlna veder, kterou odpoledne a večer ukončí silné či velmi silné bouřky. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upravuje územní platnost středečního varování, především co se týká bouřek.
Dvě na sebe navazující výluky zásadně ovlivní ve zbytku probíhajícího týdne provoz metra na lince C. Vlaky nebudou jezdit mezi stanicemi Nádraží Holešovice a I. P. Pavlova, respektive Pražského povstání. S omezením provozu je třeba počítat od čtvrtka až do neděle.
Helena Vondráčková oslavila v uplynulém týdnu 78. narozeniny a zase nechyběla na pódiu. Vystoupila například v Chrudimi, tedy nedaleko svého rodiště. Za dva roky ji ale čeká velká show k osmdesátinám. Jak se to domluvilo?
Neustálým turbulentním vývojem prochází vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska. Po další kritice na adresu šéfa Bílého domu přispěchal jeden z nejbohatších lidí světa s pochvalou, když ocenil Trumpovy zásluhy o mír na Blízkém východě.
Petra Kvitová v úterý odehrála poslední zápas ve Wimbledonu, kde zaznamenala největší úspěchy individuální kariéry. Pořadatelé nejslavnějšího turnaje na to nezapomněli. Kvitová tak dostala možnost se rozloučit i slovy.
Začíná poslední den tropické epizody, která sužovala Česko v dosavadním průběhu týdne. I dnes budou teploty na některých místech šplhat nad třicítku, dorazí však studená fronta, která přinese ochlazení či bouřky. Ty mohou být i velmi silné. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Červen je sice minulostí, ale vzpomínky na porážku Jaromíra Soukupa v zápase s influencerem Markem "Datlem" Valáškem jsou stále živé. Všechno nicméně nasvědčuje tomu, že známý podnikatel je nepoučitelný. Zdroje totiž potvrzují, že chce i přes pokročilý věk a nevalné výsledky v boxerské kariéře pokračovat.
Desítky nových případů svrabu měsíčně jsou evidovány v Praze. Na alarmující situaci se rozhodli upozornit městští hygienici, kteří nabádají lidi, aby se nepříjemné nákaze snažili předcházet. Mělo by totiž stačit dodržování několika základních věcí.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.