EU zahájila debatu o postpandemické podobě rozpočtových a dluhových pravidel

Sídlo Evropské komise, ilustrační fotografie.
Sídlo Evropské komise, ilustrační fotografie., foto: Pixabay
ČTK 19. října 2021 17:27
Sdílej:

Evropská komise dnes zahájila se státy Evropské unie konzultace, na jejichž základě chce aktualizovat rozpočtová a dluhová pravidla bloku, jež řada zemí není schopna plnit. Podle unijní exekutivy by se měla pravidla zjednodušit a lépe přizpůsobit zejména potřebám masivních investic do klimaticky šetrného hospodářství.

Státy přitom mají různý pohled na to, jak moc má unie výši veřejných dluhů a rozpočtových schodků hlídat.

Unijní země se po dluhové krizi z konce prvního desetiletí dohodly na současné podobě takzvaného Paktu stability a růstu, podle něhož by neměl veřejný dluh překročit 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Komise loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023.

"Díky naší koordinované a asertivní reakci nyní překračujeme růstová očekávání. Krize ale také více odhalila některé problémy: vyšší deficity a zadlužení, zvyšující se odchylky a nerovnosti a potřebu vyšších investic," prohlásil dnes místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis.

Komise chce zejména získat podněty států či nevládních organizací k otázce, jak přísné stropy by v budoucnu měly platit. Zejména Francie či jihoevropské země začaly hovořit o tom, že by mělo být opětovné vymáhání závazků spojeno s jejich zmírněním. Jejich zásadní argument zní, že současné požadavky na krocení dluhů většina zemí nesplňuje a mohly by přibrzdit oživení ekonomik.

Naproti tomu skupina zemí včetně Nizozemska, Rakouska, skandinávských států či Česka v září komisi vyzvala k zachování pravidel. Svůj požadavek opírají o odhad, podle něhož dluh EU vzroste za dva roky z předloňských 79 procent HDP na předpokládaných letošních 94 procent HDP a jeho další růst je třeba rázně přibrzdit.

Komise chce pravidla, která EU již několikrát upravovala, přizpůsobit nejen postpandemické situaci, ale i potřebě investic do klimaticky šetrných projektů. Podle odhadů bruselského think tanku Bruegel bude muset EU investovat až jedno procento HDP ročně navíc, aby splnila své klimatické cíle. Státy proto zvažují, zda zelené investice z fiskálních pravidel nevyjmout.

Konzultace, do nichž se vedle úřadů a organizací mohou zapojit i občané, budou mít podobu veřejných setkání, workshopů či internetové ankety. Potrvají do konce roku. Komise na jejich základě připraví v prvním čtvrtletí příštího roku vodítka, podle nichž budou moci členské státy řídit svou fiskální politiku pro následující období.

Stalo se
České celebrity
Lucie Vondráčková

Drsňačka a silný jedinec. Lucie Vondráčková promluvila o svém vztahu

Lucie Vondráčková má slabost pro sportovce. Vdaná byla za někdejšího reprezentačního hokejistu Tomáše Plekance, s nímž má dva syny. Aktuálně tvoří pár s MMA zápasníkem Zdeňkem Polívkou, jenž často laboruje se zdravím. Na péči milované partnerky ale spoléhat nemůže. 

Počasí
Letní počasí, ilustrační foto

Poslední závan léta. Předpověď na další dny mluví jasně

Počasí se aktuálně nese v podzimním duchu, ale léto ještě neřeklo poslední slovo. Dnes a zítra ještě může zapršet, pak se ale v Česku vyjasní a oteplí. Maximální teploty budou dokonce atakovat třicítku, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Společnost
Dominik Duka

Kardinál Duka vysvětlil, jak to bylo s mší za Charlieho Kirka

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Světové celebrity
Katharine Worsley (vévodkyně z Kentu)

Pohřeb vévodkyně Katharine se zapsal do moderní historie královské rodiny

Britská královská rodina se v úterý rozloučila se zesnulou vévodkyní z Kentu Katharine. Prvního katolického pohřbu v moderní historii monarchie se zúčastnil král Karel III. a další členové rodiny, informovala BBC. Chyběla zdravotně indisponovaná královna Camilla.