Euro v Česku? Ne v příštích čtyřech letech, rozhodla nově vznikající koaliční vláda

Vyplývá to z vyjádření předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Jana Jakoba a místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury pro novináře před dnešním jednáním o nové koaliční vládě. Jakob zároveň uvedl, že v programovém prohlášení bude nepochybně nějaké prohlášení, jak chce koalice snižovat schodek veřejných financí. Konkrétní údaje ale neuvedl.

"Respektujeme program Spolu. Přijetí eura není na pořadu dne. My nesplňujeme kritéria pro přijetí eura, takže je to spíše otázka pro naše následovníky," uvedl Jakob. "Veřejné finance jsou v takovém stavu, že vstup (pozn. do eurozóny) nesplňujeme. Euro máme přijmout, až bude výhodné pro ČR, a to zatím není," uvedl Stanjura.

Podle Jakoba jsou celkově v připravovaném programu sporné záležitosti spíše technického charakteru. "Nejde ani tak o cíl, ale jak toho dosáhnout," uvedl.

Podle srpnové prognózy ministerstva financí veřejné finance letos skončí ve schodku 7,7 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 5,6 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout z loňských 37,7 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. V případě plánovaných úspor, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek by deficit veřejných financí klesl do roku 2024 na 3,4 procenta HDP a celkový dluh by stoupl na 50 procent HDP.

Evropská unie za standardních okolností bez dopadů pandemie koronaviru vyžaduje pro přijetí eura deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP a zadlužení pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023.

Česká národní banka a ministerstvo financí loni v prosinci ve společném pravidelném materiálu opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Současná vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravená. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je za standardních podmínek kritérium udržitelnosti veřejných financí. Po přijetí eura by Česko ztratilo samostatnou měnovou politiku, kterou provádí Česká národní banka.

Ve Sněmovně se dnes po 08:00 sešly jednotlivé koalice, kolem 09:30 pak začalo společné jednání. "Měli bychom to výrazně posunout, proto nedáváme žádný časový limit. Dohodnout se dnes každopádně chceme, chceme vyřešit programové nejasnosti a tu strukturu vlády musíme posunout dál," řekl předseda STAN Vít Rakušan. Stanjura uvedl, že ambicí je dohodnout se dnes na struktuře vlády a koaliční smlouvě, jejíž částí je i programová část. Kandidát na premiéra a šéf ODS Petr Fiala před týdnem oznámil, že v naprosté většině programových otázek panuje shoda. Podle Rakušana bude dnes nutné vyřešit některé drobnosti.