Europarlament vyzval Česko a další země k ratifikaci Istanbulské úmluvy

"Ráda bych věděla, proč jsou v Evropě země, které ohledně této smlouvy mlčí, a zda se tyto země skutečně hlásí k hodnotám EU," tázala se italská europoslankyně Isabella Adinolfiová z Evropské lidové strany. "Vaše výmluvy nejsou udržitelné," apelovala na země, které se dosud úmluvou neřídí, francouzská europoslankyně Chrysoula Zacharopoulouvá z parlamentní frakce Obnova Evropy.

Česká republika sice úmluvu podepsala v květnu 2016, aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Vedle ČR dokument dosud neratifikovaly Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Lotyšsko a Litva.

"V unii dokážeme velmi efektivně bránit spotřebitele a jejich práva, ale nedokážeme chránit ženy před fyzickým a psychickým násilím," podtrhl slovenský europoslanec Michal Šimečka z hnutí Progresivní Slovensko.

Někteří členové Evropského parlamentu v dnešní debatě uváděli počty zavražděných žen ročně. Podotkli, že případů násilí na ženách přibylo v době pandemie covidu-19, kdy byly ženy nuceny trávit více času doma se svými partnery.

Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

V Česku úmluva vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Kabinet Andreje Babiše měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat loni v červenci, jednání však odložil.