Europoslanci v reakci na záběry z Buče požadují vyšetřování válečných zločinů

Europoslanci v debatě připomněli například záběry z Ruskem ostřelované porodnice v Mariupolu a situaci v Buči po odchodu ruských jednotek, kterou označili za šokující a hrozivou. Moskva trvá na tom, že za zabíjením civilistů na Ukrajině nestojí ruští vojáci.

„Tyto válečné zločiny nesmí zůstat bez potrestání. Tyto otřesné záběry nesmí zůstat bez povšimnutí,“ uvedla na začátek rozpravy eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Potřebujeme přísnější sankce, tohle je genocida,“ uvedla polská europoslankyně Jadwiga Wiśniewská.

Řada poslanců EP také vyzvala Evropskou komisi a členské země, aby zahájily vyšetřování možných válečných zločinů páchaných Ruskem na Ukrajině. „Máme Europol, Eurojust (Agenturu Evropské unie pro justiční spolupráci), máme tribunál v Haagu. Měly by spolupracovat s ukrajinskými úřady a dopadnout ty bandity, kteří na Ukrajině zabíjejí nevinné," řekl slovinský europoslanec Milan Zver.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.