Evropská centrální banka rekordně zvýšila základní úrokovou sazbu
Evropská centrální banka (ECB) dnes na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta.
Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.
"Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání," uvedla banka v dnešní zprávě. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
ECB nyní úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka dnes také zhoršila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 2,1 procenta. Odhad letošního růstu ale mírně zlepšila, a to na 3,1 procenta z dosavadních 2,8 procenta.
"Po oživení ekonomiky eurozóny v prvním pololetí 2022 ukazují nedávné údaje na výrazné zpomalení jejího růstu, přičemž se očekává její stagnace později během letošního roku a v prvním čtvrtletí 2023. Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatel, a i když se problémy v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Nepříznivá geopolitická situace a zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině navíc negativně působí na důvěru podniků i spotřebitelů," uvedla ECB.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu podle odhadu statistického úřadu Eurostat zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord a nachází se vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. Část analytiků předpokládá, že v příštích měsících se inflace v eurozóně vyšplhá nejméně na deset procent. Vzhůru ji tlačí zejména prudké zdražování energií.
Analytici: Zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou zvýší tlak na korunu
Zvýšení úrokových sazeb v eurozóně bude znamenat vyšší tlak na českou korunu, takže Česká národní banka bude muset zřejmě vynaložit více peněz na bránění jejímu oslabení. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
"Koruna se dostává ze střednědobého pohledu do menší výhody, než kterou měla před pár měsíci, kdy úrokový diferenciál (rozdíl) hrál jasně ve prospěch koruny," řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Česká měna přitom na páru s eurem podle něj dnes posiluje o 0,11 procenta na 24,55 Kč/EUR, ačkoliv obecně euro reagovalo na zvýšení sazeb posílením.
Vyšší úrokové sazby v eurozóně spolu se stále vysokými cenami energií a strachem investorů z energetické krize mohou zvýšit tlak na českou korunu, uvedl obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Pokud v takovém případě bude podle něj ČNB nadále bránit její kurz na současných hodnotách, bude k tomu pravděpodobně potřebovat vyšší objem devizových rezerv než v předešlých měsících. Jenom od května do července přitom ČNB na obranu koruny vynaložila už 20,5 miliardy euro, tedy přes 500 miliard korun, upozornil.
"Sazby ECB jsou ale stále výrazně nižší než sazby ČNB, což bude mít za následek pokračování 'euroizace' české ekonomiky," upozornil partner PwC a expert na financování Jan Brázda. Úvěrování v eurech je totiž podle něj pro firmy i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. "To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů, například do cenotvorby," dodal.