Evropská komise navrhuje zastropovat ceny elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů

Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.

Unijní exekutiva podle ní také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny. Hodlá rovněž pracovat na dlouhodobé reformě energetického trhu.

Komise přichází s návrhy pět dní po mimořádném jednání ministrů energetiky, kteří unijní exekutivu vyzvali k rychlé přípravě konkrétních kroků k omezení dopadu vysokých cen na obyvatele a firmy. V jejich rámci chce EK podle dosud neoficiálních informací uniklých do médií stanovit nejvyšší prodejní cenu elektřiny vyráběné ze solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných zdrojů či biomasy na 180 eur za megawatthodinu. Veškerý zisk nad tuto cenu budou moci využít státy na svá podpůrná opatření.

Členským zemím by měla pomoci i možnost odebrat 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků z letošního roku ropným firmám a producentům dalších fosilních paliv.

Von der Leyenová dnes zopakovala, že zásadní podíl na bezprecedentním zdražování mají ruské manipulace s dodávkami plynu. Rusko podle pozorovatelů snižováním objemu dodávaného plynu či úplným zastavováním dodávek reaguje na postoj evropských zemí k jeho agresi vůči sousední Ukrajině a jejich jasnou podporu bránícímu se Kyjevu. Moskva opakovaná omezení dodávek obvykle zdůvodňuje technickými problémy.

"Raději plyn spálí, než by ho dodávali... Tenhle trh už nefunguje," prohlásila dnes šéfka komise. EU podle ní sice již výrazně omezila svou závislost na ruském plynu a naplnila 84 procent kapacity svých zásobníků, v zájmu stabilizace cen však musí podniknout další kroky.

Vedle těch zmíněných chce komise v říjnu změnit dočasně uvolněná pravidla pro státní podporu firmám. Díky tomu budou moci členské země poskytnout záruky, aby mohly firmy nabízející elektřinu na termínových trzích získat dostatek likvidity, což má rozhýbat ochromený trh. EK chce také vytvořit novou referenční cenu plynu, neboť dosavadní klíčový termínový kontrakt na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) je podle ní zastaralý.

Naproti tomu mezi dlouhodobými plány je oddělení ceny plynu a elektřiny, na jejíž zdražení má v současnosti právě plyn klíčový vliv. "Proto podnikneme hlubokou a celkovou reformu trhu s elektřinou," slíbila von der Leyenová. Lidé i firmy by podle ní měli více těžit z nízkých výrobních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů, do nichž se EU chystá dále investovat a snižovat podíl plynu na její výrobě.