Evropská komise v rámci rozšíření sankcí navrhla zakázat dovoz ruského zlata

Evropská sedmadvacítka od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu přijala šest balíků sankcí, jejichž cílem je zejména omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina financovat válečnou kampaň. Po komplikované shodě na částečném ropném embargu v šesté sankční sadě však unijní činitelé hovoří o tom, že spíše než sedmý plnohodnotný balík bude nový návrh "udržovacím".

"Brutální ruská válka proti Ukrajině pokračuje v nezmenšené míře. Proto dnes navrhujeme upevnit sankce EU tvrdě zasahující Kreml, vynucovat je účinněji a prodloužit je do ledna 2023," komentovala návrh předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Zásadní novinkou má být pouze zákaz dovozu ruského zlata, které Brusel vidí jako zdroj nemalých příjmů elity spojené s Kremlem. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by nová sankční sada měla také rozšířit seznam činitelů a oligarchů, kteří mají zmrazený majetek v EU a zakázané cesty na její území.

Ruské společnosti loni vytěžily 346,4 tuny zlata. Z toho přibližně 87 procent, tedy 302,2 tuny, vyvezly, za což utržily 17,4 miliardy dolarů (asi 422,65 miliardy Kč), uvedl ruský server RBK s odvoláním na celní statistiky a ruské ministerstvo financí. Lví díl exportu - 88 procent - připadal na Británii, která je největším centrem mezinárodního obchodu s drahými kovy.

Server tyto údaje uvedl již v souvislosti s ohlášeným záměrem západních států ze skupiny G7 omezit ruské příjmy z vývozu zlata. Tato zpráva na konci června vedla k oslabení akcií ruských společností těžících zlato na moskevské burze, které ovšem ztrátu ještě téhož dne dohnaly. Rusko přestalo prodávat zlato na Západ už v březnu, ale novinka z G7 pohřbila poslední naděje na normalizaci situace, poznamenal RBK.

Ruské těžařské společnosti se sice mohou přeorientovat na asijský či domácí trh. Úskalí ale tkví v tom, že ruský regulátor i asijští partneři kupují ruské zlato pod cenou na světovém trhu. Další možností je prodávat zlato na Západ přes prostředníky, dodal RBK. Tehdy oslovení experti se přitom rozcházeli v názoru, zda zřeknutí se dovozu ruského zlata státy G7 povede k růstu cen zlata.

Koncem června se cena zlata nacházela nad 1800 USD (zhruba 44.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu), zatímco dnes se pohybuje v blízkosti 1700 USD za unci. Od začátku tohoto týdne ztrácí přes dvě procenta a je na cestě k pátému týdennímu poklesu za sebou, napsala agentura Reuters.

Cenu zlata tlačí dolů silný kurz dolaru a vyhlídky na další zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. Vyšší úrokové sazby prohlubují nevýhodu zlata oproti investicím, které přinášejí úroky. Silnější dolar pak zvyšuje ceny zlata i dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což omezuje poptávku.