Evropská komise zvažuje, jaké jsou možnosti zastropování cen energií či dalších kroků k omezení rekordního zdražování plynu a elektřiny. Europoslancům to dnes řekla zástupkyně šéfa ředitelství pro energetiku Evropské komise Mechthild Wörsdörferová, podle níž předsedkyně komise Ursula von der Leyenová představí plán možného postupu 14. září. Vedle krátkodobých opatření se Brusel zabývá i případnou reformou trhu s energiemi, dodala.
Členské země Evropské unie letos komisi pověřily, aby kvůli bezprecedentnímu růstu cen energií souvisejícímu s ruskou invazí na Ukrajinu připravila analýzu k možnému zastropování cen i dlouhodobé reformě trhu. Stále více členských zemí v posledních týdnech volá po společném urychleném řešení.
"Rychle zvažujeme všechny možnosti a chceme získat zpětnou vazbu od členských států," prohlásila Wörsdörferová v narážce na mimořádné zasedání ministrů energetiky, které české předsednictví EU svolalo na příští pátek. Na něm si chce komise vyslechnout názory všech zemí na možné stanovení maximálních cen. Pět dní po této schůzce má pak šéfka unijní exekutivy představit možný společný postup.
Podle zmíněné činitelky EK může například Brusel navrhnout různé cenové stropy na dovoz plynu z Ruska či na jeho prodej v rámci EU. Klíčovým cílem je pro komisi ochránit před dopadem drahých energií nejen nejzranitelnější část obyvatel, ale i střední třídu či firmy, doplnila.
K zastropování cen plynu již sáhlo Španělsko a Portugalsko, které si v rámci evropského bloku vyjednaly výjimku umožňující oddělit propojené ceny plynu a elektřiny. Vlády většiny unijních států včetně Česka hovoří o podobném omezení cen na úrovni celé sedmadvacítky. Jednotný systém by podle expertů fungování cenových stropů zefektivnil a zabránil například tomu, aby plyn dotovaný veřejnými penězi v jedné zemi nakupovaly okolní státy.
Dalším způsobem, jak pomoci lidem potýkajícím se s drahými energiemi, je zdanit mimořádné zisky firem z oboru. S tím již začala například Itálie, Španělsko či Řecko a zvažují to i vlády například v Německu či Česku. Komise o této možnosti příliš nemluví, Wörsdörferová naproti tomu dnes poslancům z výboru pro průmysl a energetiku řekla, že součástí celoevropského řešení může být plán úspor a omezení poptávky po energiích. S tím rovněž řada členských zemí počítá a nabádá své obyvatele i firmy například k redukci vytápění budov.
Přibývá také států, které se hlásí k možnosti širší reformy trhu s energiemi, jež by počítala například se zmíněným oddělením cen plynu a elektřiny, která zdražuje i kvůli drahému plynu ovlivněnému nejistotou dodávek z Ruska. Podle Wörsdörferové komise v současnosti analyzuje možné dopady této reformy. Kdy představí Brusel její návrh, však činitelka nespecifikovala.
Agentura Reuters dnes s odvoláním na dokument EK uvedla, že návrhy na řešení drahých energií by mohly zahrnovat cenový strop u některých technologií pro výrobu elektřiny, jež nevyužívají plyn. Toto opatření by se podle dokumentu vztahovalo například na větrné, solární a jaderné elekrárny, které mají nizší provozní náklady než plynové elektrárny.
"Tato zpráva představuje první balík opatření k optimalizaci fungování evropských trhů s elektřinou a ke snížení dopadů cen plynu na ceny placené spotřebiteli," cituje Reuters z dokumentu. Požadovaného efektu lze podle dokumentu dosáhnout pouze kombinací opatření, která by zahrnovala snížení poptávky po elektřině, zavedení cenového limitu a podniknutí kroků k ochraně spotřebitelů před rostoucími náklady na energie.
Ivana Gottová se od podzimu 2019 vzorně stará o odkaz zesnulého manžela, slavného zpěváka Karla Gotta. Aktuálním projektem je muzeum ve Slavíkově vile na pražské Bertramce. To už mělo být přístupné veřejnosti, ale stále to tak není. Řeší se totiž problémy s financováním.
Leoš Mareš musí v posledních dnech vysvětlovat své vztahy se ženami. Objevily se totiž spekulace o jeho údajném vztahu s asistentkou, které moderátor odrazil. Teď se ale začalo řešit vyjádření jeho tchyně. Co pronesla paní Helena?
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.