Evropská unie sleduje raketový nárůst cen energií a připravuje návrh nástrojů, jak proti němu bojovat na evropské úrovni. Po dnešním společném jednání unijních ministrů pro energetiku to prohlásila eurokomisařka Kadri Simsonová. Podle španělské ministryně energetiky a životního prostředí Teresy Riberaové chce Brusel návrhy představit "v příštích týdnech".
Ministři se k neformálnímu jednání sešli v době, kdy se řada unijních zemí snaží vlastní cestou vyrovnat s cenami letícími vzhůru zejména v souvislosti s pokrizovým oživením ekonomik. Simsonová prohlásila, že všechny země mohou ke zmírnění dopadů současného vývoje použít standardní nástroje v podobě úprav daně z přidané hodnoty či spotřebních daní, případně přímo podpořit spotřebitele. Komise podle ní zároveň přijde s návrhem možností, kterými by šlo situaci řešit i na celoevropské úrovni.
"Dnes jsem ministrům navrhla vytvoření strukturovanější sady nástrojů, která by podle nás mohla být členským státům pro řešení situace užitečná," řekla komisařka novinářům. Podle španělské ministryně sdělila Simsonová zástupcům unijních vlád, že možnosti budou flexibilní a představí je v příštích týdnech.
Právě ve Španělsku se v posledních měsících ještě více než v ostatních evropských státech včetně Británie prudce zvýšily ceny elektřiny a plynu. Vláda v Madridu se po letních masivních protestech v několika španělských městech rozhodla snížit v zimních měsících daň z elektřiny.
Prudký růst cen energií v Evropě podle analytiků souvisí hlavně se zotavováním ekonomik po pandemii. Poptávka se ale zvyšuje v době, kdy je slabší nabídka. Ceny elektřiny a plynu trhají rekordy každým dnem i za nynějšího mírného počasí a v dohledné době se na tom podle odborníků zřejmě nic nezmění.
Některé evropské státy řeší problém zatím na národní úrovni. Podobně jako Španělsko se rozhodly pomoci firmám a občanům s vysokými účty za energie i další země jako Řecko nebo Francie. Se státem garantovanými úvěry pro krachující energetické firmy, které nejsou při současných velkoobchodních cenách schopny dodávat energie odběratelům za nasmlouvané částky, přišla britská vláda. Naopak mluvčí německého ministerstva hospodářství dnes uvedl, že vláda nevidí žádný důvod k intervenci kvůli vysoké ceně plynu.
Berlín spoléhá na to, že jeho zásobníky brzy začne plnit další plyn od ruské státní firmy Gazprom dodávaný nedávno dokončeným plynovodem Nord Stream 2, což by mohlo cenu stlačit poněkud dolů. Společnost Gazprom a její role v cenotvorbě je ale v rámci Evropské unie předmětem sporů a pochybností. V pátek skupina poslanců Evropského parlamentu požádala Evropskou komisi, aby prošetřila roli Gazpromu v růstu cen plynu v Evropě, protože chování společnosti v nich vzbudilo podezření z manipulace s trhem. Přibližně 40 z celkových zhruba 700 europoslanců uvedlo, že mají podezření, že ruský Gazprom jedná s cílem zvýšit ceny plynu a snaží se vyvíjet nátlak na Evropu, aby souhlasila s rychlým spuštěním plynovodu Nord Stream 2.
Závislost na ruském plynu dnes nepřímo kritizovala i komisařka Simsonová, podle níž může v dlouhodobé perspektivě ke snížení cen přispět přechod na obnovitelné zdroje a vyšší energetická účinnost. "Dnešní situace ukazuje, že musíme snížit naši závislost na nestabilních zahraničních fosilních palivech co nejdříve to půjde," řekla Simsonová.
Pro rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů, s nímž počítá balíček klimatických návrhů představený v červenci Evropskou komisí, se dnes vyslovil i slovinský ministr Jernej Vrtovec, jehož země nyní EU předsedá. Tímto způsobem bude moci Evropa vyrábět více energií na vlastním území a zvýší i svou energetickou bezpečnost.
Před manipulací s cenou plynu v Evropě dnes podle agentury AFP při návštěvě Varšavy varovala americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová. Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států, podle kterých zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu a politický vliv Ruska na Evropu.
Podle úterní zprávy listu The Guardian Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyzvalo Rusko, aby před zimou poslalo do Evropy více plynu. Do věci se vložila poté, co se Moskva rozhodla nezvyšovat dodávky i přes rekordní růst cen.
Britský zpěvák Sir Rod Stewart ostře zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli jeho nedávným výrokům na adresu britských vojáků působících v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že jednotky NATO sice v zemi byly, ale držely se spíše v ústraní a mimo přední linie. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků, ke kterým se nyní přidal i jednaosmdesátiletý rockový veterán.
Rodina frontmana skupiny Rolling Stones Micka Jaggera prožívá náročné období plné nejistoty. Rodinní příslušníci legendárního zpěváka se obrátili na veřejnost s naléhavou žádostí o pomoc při pátrání po sedmatřicetiletém Alexanderu Keyovi. Ten je dlouholetým partnerem Jaggerovy vnučky Assisi Jacksonové a otcem jejích dvou dětí.
Monika Bagárová se během pobytu v zahraničí ocitla ve víru spekulací ohledně možného těhotenství. Původně na komentáře fanynek nereagovala. Když ale přišel přímý dotaz, rozhodla se upřímně odpovědět.
Nový rozsudek v kauze obžalovaného psychiatra Jana Cimického zatím nepadl. Obvodní soud pro Prahu 8, jemuž se kauza loni vrátila, odložil vynesení verdiktu na březen. Cimický je obžalován z více než 30 případů vydírání či znásilnění žen.
Prezident Petr Pavel před odletem na soukromou zahraniční cestu svolal narychlo mimořádnou tiskovou konferenci, na niž se ostře ohradil proti postupu ministra zahraničních věcí Petra Macinky. Podle hlavy státu se ministr dlouhodobě snaží ovlivnit prezidentské rozhodnutí ohledně jmenování nového člena vlády, přičemž k tomu využívá nátlakové metody směřované na prezidenta i jeho poradce. Dosavadní pokusy o ovlivňování prezident posuzoval shovívavě, situace se však zásadně změnila po doručení dvou nočních textových zpráv.
Zimní počasí může způsobit další potíže při chůzi či v dopravě. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) hrozí během nadcházející noci tvorba slabé ledovky na části území republiky.
Karlos Vémola po propuštění na kauci fanouškům sliboval, že se vyjádří k obviněním. Na doporučení právního zástupce to nakonec neudělá. Zápasník chce nechat policisty dělat svou práci, věří v rychlé a řádné prošetření případu.
Českou uměleckou scénu zasáhla v úvodu týdne smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel malíř, sochař a ilustrátor Boris Jirků, jenž také působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
Jméno Felixe Slováčka je v médiích skloňováno často, přičemž hudebníkovi se to zvlášť v některých případech nepozdává. Co jej ale nyní přinutilo k tomu, aby se obrátil na právníka?
Americký rapper Kanye West se veřejně omluvil za sérii antisemitských výroků, které v uplynulých měsících šířil na sociálních sítích. Své prohlášení zveřejnil formou celostránkového placeného inzerátu v deníku Wall Street Journal. Umělec v textu vysvětluje, že jeho chování bylo důsledkem čtyřměsíční manické epizody doprovázené psychotickými stavy, paranoiou a impulzivním jednáním, které mu podle jeho slov zničilo život.
První dáma Melania Trumpová se chystá dobýt stříbrné plátno ve velkém stylu. Její ambiciózní filmový projekt, vznikající pod hlavičkou Amazon MGM Studios, zažije svou velkolepou premiéru 29. ledna, a to hned na dvaceti místech po celých Spojených státech současně. Hlavní galavečer se odehraje ve Washingtonu za účasti prezidentského páru v Kennedyho centru, které bylo čerstvě přejmenováno na počest Donalda J. Trumpa.
Zdravotní stav sedminásobného šampiona Formule 1 Michaela Schumachera se podle nejnovějších zpráv dočkal nejvýznamnějšího posunu za posledních dvanáct let. Legendární německý pilot, který v roce 2013 utrpěl tragické zranění mozku při lyžování ve francouzských Alpách, již není trvale upoután na lůžko. Zdroje blízké rodině potvrdily, že díky intenzivní rehabilitaci a špičkové péči je nyní schopen sedět v invalidním vozíku.