Evropská unie sleduje raketový nárůst cen energií a připravuje návrh nástrojů, jak proti němu bojovat na evropské úrovni. Po dnešním společném jednání unijních ministrů pro energetiku to prohlásila eurokomisařka Kadri Simsonová. Podle španělské ministryně energetiky a životního prostředí Teresy Riberaové chce Brusel návrhy představit "v příštích týdnech".
Ministři se k neformálnímu jednání sešli v době, kdy se řada unijních zemí snaží vlastní cestou vyrovnat s cenami letícími vzhůru zejména v souvislosti s pokrizovým oživením ekonomik. Simsonová prohlásila, že všechny země mohou ke zmírnění dopadů současného vývoje použít standardní nástroje v podobě úprav daně z přidané hodnoty či spotřebních daní, případně přímo podpořit spotřebitele. Komise podle ní zároveň přijde s návrhem možností, kterými by šlo situaci řešit i na celoevropské úrovni.
"Dnes jsem ministrům navrhla vytvoření strukturovanější sady nástrojů, která by podle nás mohla být členským státům pro řešení situace užitečná," řekla komisařka novinářům. Podle španělské ministryně sdělila Simsonová zástupcům unijních vlád, že možnosti budou flexibilní a představí je v příštích týdnech.
Právě ve Španělsku se v posledních měsících ještě více než v ostatních evropských státech včetně Británie prudce zvýšily ceny elektřiny a plynu. Vláda v Madridu se po letních masivních protestech v několika španělských městech rozhodla snížit v zimních měsících daň z elektřiny.
Prudký růst cen energií v Evropě podle analytiků souvisí hlavně se zotavováním ekonomik po pandemii. Poptávka se ale zvyšuje v době, kdy je slabší nabídka. Ceny elektřiny a plynu trhají rekordy každým dnem i za nynějšího mírného počasí a v dohledné době se na tom podle odborníků zřejmě nic nezmění.
Některé evropské státy řeší problém zatím na národní úrovni. Podobně jako Španělsko se rozhodly pomoci firmám a občanům s vysokými účty za energie i další země jako Řecko nebo Francie. Se státem garantovanými úvěry pro krachující energetické firmy, které nejsou při současných velkoobchodních cenách schopny dodávat energie odběratelům za nasmlouvané částky, přišla britská vláda. Naopak mluvčí německého ministerstva hospodářství dnes uvedl, že vláda nevidí žádný důvod k intervenci kvůli vysoké ceně plynu.
Berlín spoléhá na to, že jeho zásobníky brzy začne plnit další plyn od ruské státní firmy Gazprom dodávaný nedávno dokončeným plynovodem Nord Stream 2, což by mohlo cenu stlačit poněkud dolů. Společnost Gazprom a její role v cenotvorbě je ale v rámci Evropské unie předmětem sporů a pochybností. V pátek skupina poslanců Evropského parlamentu požádala Evropskou komisi, aby prošetřila roli Gazpromu v růstu cen plynu v Evropě, protože chování společnosti v nich vzbudilo podezření z manipulace s trhem. Přibližně 40 z celkových zhruba 700 europoslanců uvedlo, že mají podezření, že ruský Gazprom jedná s cílem zvýšit ceny plynu a snaží se vyvíjet nátlak na Evropu, aby souhlasila s rychlým spuštěním plynovodu Nord Stream 2.
Závislost na ruském plynu dnes nepřímo kritizovala i komisařka Simsonová, podle níž může v dlouhodobé perspektivě ke snížení cen přispět přechod na obnovitelné zdroje a vyšší energetická účinnost. "Dnešní situace ukazuje, že musíme snížit naši závislost na nestabilních zahraničních fosilních palivech co nejdříve to půjde," řekla Simsonová.
Pro rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů, s nímž počítá balíček klimatických návrhů představený v červenci Evropskou komisí, se dnes vyslovil i slovinský ministr Jernej Vrtovec, jehož země nyní EU předsedá. Tímto způsobem bude moci Evropa vyrábět více energií na vlastním území a zvýší i svou energetickou bezpečnost.
Před manipulací s cenou plynu v Evropě dnes podle agentury AFP při návštěvě Varšavy varovala americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová. Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států, podle kterých zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu a politický vliv Ruska na Evropu.
Podle úterní zprávy listu The Guardian Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyzvalo Rusko, aby před zimou poslalo do Evropy více plynu. Do věci se vložila poté, co se Moskva rozhodla nezvyšovat dodávky i přes rekordní růst cen.
Nástup chladnějšího podzimního počasí se odkládá minimálně o týden, naznačuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). I po víkendu se očekávají maximální teploty, které budou dosahovat dvouciferných hodnot.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvům a dalším úřadům, aby prověřily, zda je třeba začít s přípravou testování jaderných zbraní. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Moskva tak reaguje na Washington, který již nařídil přípravu k obnovení testování jaderných zbraní.
Z Česka by už dnes mohla být pozorována polární záře, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Šance na zajímavou podívanou bude i v dalších dnech. Počasí ale může vše komplikovat.
Česko se dozvědělo, v čem spočívá nynější hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předchůdce současné hlavy státu se v motolské nemocnici podrobil operace, prozradil jemu blízký člověk. Podle někdejší první dámy Ivany Zemanové je exprezident ve stabilizovaném stavu.
Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala odpoledne předal demisi do rukou prezidenta Petra Pavla, který ji přijal.
V šoubyznyse to není jen o nových láskách či svatbách, ale i rozchodech a rozvodech. Loni se rozpadlo manželství scénáristy a režiséra Rudolfa Merknera s herečkou Janou Bernáškovou. Merkner nyní přiznal, s čím je pro něj těžké vyrovnat.
Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS).
V nadcházející zimě uplyne pět let od tragické smrti nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Nyní se chystá velký obchod s jednou z jeho nemovitostí. Vdova chce podle dostupných informací prodat jeho první vilu.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící.
Princ z Walesu William zahájil třetí den své návštěvy Brazílie velkolepým setkáním u ikonické sochy Krista Vykupitele v Riu de Janeiru. Na tomto světoznámém místě se sešel s finalisty ceny Earthshot Prize 2025 před večerním slavnostním ceremoniálem. Čekalo ho ale i nečekané překvapení v podobě setkání s dvouměsíční holčičkou, při kterém se William naplno ponořil do role otce.
Fotbalová ikona David Beckham (50) byla po letech čekání konečně pasována na rytíře (knighted) králem Karlem III. na hradě Windsor. Beckham, který byl oceněn za své zásluhy ve sportu a charitě, se svěřil, že ve svůj velký den cítil „více emocí než nervozity“. Slavnostní ceremonie se konala v úterý, i když zpráva o jeho poctě vyšla najevo už během léta.