Evropský parlament se vyslovil pro uznání ukrajinské a moldavské kandidatury do EU

V EP příslušné usnesení podpořilo 529 poslanců, zatímco 45 jich bylo proti a 14 se zdrželo. Europarlament tak vyzval unijní lídry, aby „neprodleně“ udělili Ukrajině a Moldavské republice status kandidátských zemí EU. V případě Gruzie by podle EP měli stejný krok učinit až poté, co vláda kavkazské země splní podmínky vytyčené komisí v nedávném stanovisku.

Ukrajina podala přihlášku do EU 28. února, tedy těsně po invazi ruských vojsk, která stále pokračují v útocích a okupaci části sousední země. Moldavsko a Gruzie se přidaly o několik dní později. Jakákoli rozhodnutí v tomto směru činí zástupci členských zemí unie, přičemž musí být jednomyslná. Komise a parlament mají pouze poradní funkci.

Prezidenti a premiéři sedmadvacítky odpoledne zahájí dvoudenní summit a očekává se, že kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko podpoří. Jeho případné udělení by nicméně bylo do velké míry symbolické, následná jednání o vstupu do unie mohou trvat i více než deset let. EK minulý týden deklarovala, že Ukrajina má před sebou ještě řadu reforem, které jsou nutné pro postup složitého přijímacího procesu.

Lídři EU po schůzce se zástupci Balkánu neoznámili průlom v otázce rozšiřování

Dnešní summit Evropské unie a zemí západního Balkánu zřejmě nepřinesl žádný zásadní posun ve vztazích se Severní Makedonií či Albánií, které roky usilují o jednání o přijetí do evropského bloku. Podle některých médií lídři unijních institucí zrušili původně naplánovanou tiskovou konferenci. Žádné závěry z rokování, které trvalo přes tři hodiny, nejsou zatím k dispozici.

Průlom v otázce balkánských uchazečů o členství v unii se před dnešním jednáním příliš nečekal. Vedle Albánie a Severní Makedonie jsou dlouho oficiálními kandidáty pro vstup do evropského bloku také Černá Hora a Srbsko, jednání však v tomto směru stagnují. Z vyjádření balkánských představitelů před zahájením summitu byla patrná jistá frustrace kolem průtahů, zatímco Ukrajina a Moldavsko míří k rychlému udělení kandidátského statusu.

Jednání s lídry šestice balkánských zemí skončilo asi o dvě hodiny později oproti původnímu plánu, přičemž nenásledovala žádná společná deklarace unijních špiček. Avizovaná tisková konference předsedy Evropské rady Charlese Michela, šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona byla zrušena, uvedli zpravodaj televize France 24 Dave Keating a srbská tisková agentura Beta. Podle informací Keatinga byli balkánští lídři z vývoje značně rozladění.