Exministryně za ANO Schillerová a Dostálová navrhly změnu v řízení u sporů ohledně dotací

Navrhly to bývalé ministryně hnutí ANO Alena Schillerová a Klára Dostálová v novele zákona o podpoře regionálního rozvoje, kterou předložily ve Sněmovně. Ve středu ji projedná vláda a zřejmě k ní zaujme neutrální stanovisko.

Bývalá ministryně a nynější místopředsedkyně Sněmovny Dostálová sdělila ČTK, že jde o spíše technickou změnu. Předloha reaguje na změnu zákona o podpoře regionálního rozvoje přijatou v roce 2021. Tato novela rušila regionální rady regionů soudržnosti, které rozdělovaly dotace z fondů EU. Jejich činnost převzalo ministerstvo pro místní rozvoj. Novela počítala s tím, že veškerá trvající řízení dokončí ministerstvo financí. Šlo hlavně o odvolání příjemců dotací proti platebním výměrům na odvod za porušení platební kázně. To znamená, že ministerstvo bylo osobou žalovanou v případě, že příjemce podal proti rozhodnutí o odvolání žalobu, popsala Dostálová.

"Bohužel, Nejvyšší správní soud zcela nepochopitelně udělal výklad, že pod pojem 'řízení' nelze vztáhnout 'soudní řízení' a u veškerých starých případů, které řešilo ministerstvo financí, rozhodl, že osobou žalovanou je Finanční správa ČR. Jinými slovy, žalovaným je podle tohoto výkladu zcela jiný subjekt než ten, který v odvolacím řízení rozhodoval," uvedla. Dodala, že ministerstvo financí nemůže proti tomuto rozhodnutí soudu podat ani ústavní stížnost, protože soud rozhodoval pouze o procesním postupu. Proto spolu se Schillerovou připravily tuto novelu, která má do přechodných ustanovení zakotvit, že se to týká i soudních řízení. Navrhují, aby ji Sněmovna schválila již v prvním čtení.

Podle Dostálové se to týká všech příjemců peněz z Regionálních operačních programů. Jde hlavně o samosprávy, organizace zřizované a zakládané obcemi a kraji, dobrovolné svazky obcí, nevládní neziskové organizace nebo například zájmová sdružení právnických osob.

Ministerstvo pro místní rozvoj zaujalo v meziresortním připomínkovém řízení neutrální postoj, stejný postoj doporučilo vládě zaujmout i ministerstvo financí. Naproti tomu ministerstvo vnitra má negativní postoj. "Důvodová zpráva se vůbec nezabývá tím, kolik řízení má být navrženou úpravou dotčeno, po jakou dobu by mohla existovat paralelní působnost obou orgánů v dané oblasti, ani celkovými dopady, které by mohla navržená úprava mít," uvedl resort.

Vláda má podle návrhu stanoviska na vládním webu zaujmout neutrální postoj. V návrhu stanoviska stojí, že vláda sice shledává navrženou změnu jako racionální, protože vede k rychlejšímu správnímu řízení. Stejně jako ministerstvo vnitra však poukazuje na to, že novelizace přechodných ustanovení je z hlediska legislativně technického nestandardním a problematickým řešením.