Experti čekají v následujících týdnech zvýšení intenzity bojů na Ukrajině

Intenzita bojů na Ukrajině se v posledních dnech snížila kvůli špatnému počasí. Je ale pravděpodobné, že se v příštích několika týdnech opět zvýší, jakmile dále klesnou teploty a půda na frontě zmrzne. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinské a ruské zprávy z kritických oblastí fronty na východě a jihu Ukrajiny, včetně Svatova, Bachmutu či Vuhledaru, naznačují, že vojenské operace na obou stranách jsou v současné době komplikovány silným deštěm a následným velkým množstvím bahna.

"Je pravděpodobné, že půdě bude trvat několik dní stálých mrazivých teplot, než ztuhne, což znamená, že terénní podmínky pravděpodobně umožní zvýšení intenzity operací na celé Ukrajině až o víkendu 3. až 4. prosince a v následujícím týdnu," uvedl ISW.

Není jasné, zda některá ze stran na tuto dobu aktivně plánuje velké ofenzivní operace, zdůrazňují američtí experti. Meteorologické faktory, které takovým operacím nyní brání, se ale podle nich začnou v každém případě vytrácet.

Den bojů na Ukrajině odpovídá měsíci války v Afghánistánu

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě se už nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině, kterou před devíti měsíci rozpoutalo Rusko, naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Ukrajinu i doplnit vlastní arzenál.

Poté, co se zhroutil Sovětský svaz, evropské země drasticky zeštíhlily své obranné rozpočty, armády i arzenály. S následným vzestupem skupiny Al-Káida se cílem stal boj s terorismem, jenž vyžaduje jiné vojenské investice a lehčí síly, píše deník. Dokonce i dlouhé angažmá NATO v Afghánistánu se podle něj jen málo podobalo pozemní válce v Evropě využívající hojně děla a tanky, o níž si téměř všechna ministerstva obrany myslela, že se už nebude opakovat.

Množství používaného dělostřelectva v bojích na Ukrajině je ohromující, říkají podle listu představitelé NATO. V Afghánistánu mohly síly Severoatlantické aliance vypálit na 300 dělostřeleckých nábojů denně a neměly obavy o protivzdušnou obranu. Ukrajina však může vypálit tisíce střel denně a nadále zoufale potřebuje protivzdušnou obranu proti ruským raketám a dronům íránské výroby.

"Den na Ukrajině je měsíc nebo i více v Afghánistánu," řekl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl donedávna zástupcem generálního tajemníka NATO pro obranné investice. V létě Ukrajinci na Donbasu denně vypálili 6000 až 7000 dělostřeleckých nábojů, uvedl vysoce postavený představitel NATO. Rusové tehdy stříleli 40.000 až 50.000 nábojů denně. Spojené státy přitom vyrobí měsíčně jen 15.000 dělostřeleckých nábojů, píše NYT.

Elementární nepřipravenost Západu tak nyní podle něj spustila divokou snahu zásobit Ukrajinu tím, co potřebuje, a zároveň doplnit zásoby NATO. Vzhledem k tomu, že obě strany spotřebovávají zbraně a munici tempem nevídaným od od druhé světové války, stala se snaha o udržení arzenálů klíčovým bodem, jenž by se mohl stát pro ukrajinské úsilí rozhodující, píše deník. Dokonce i Spojené státy mají podle něj omezené zásoby zbraní, které Ukrajinci potřebují.

Západní země se proto pokouší najít stále vzácnější vybavení a munici ze sovětské éry, které by Ukrajina mohla používat, včetně raket protivzdušné obrany S-300, tanků T-72 a zejména sovětských dělostřeleckých granátů, pokračuje The New York Times. Západ se podle něj také snaží přijít s alternativními systémy, byť staršími, které by nahradily zmenšující se zásoby drahých raket protivzdušné obrany a protitankových střel Javelin.

Západnímu obrannému průmyslu to podle listu vysílá signály, že se chystají dlouhodobější kontrakty, je zapotřebí zaměstnat více pracovníků na směny a obnovit starší tovární linky. Dokonce se diskutuje o tom, že by NATO investovalo do starých továren v Česku, na Slovensku a v Bulharsku, aby obnovily výrobu nábojů ráže 152 mm a 122 mm pro ukrajinské dělostřelectvo, upozorňuje NYT.

Země podle listu v tomto směru čelí řadě překážek. Jednou z nich jsou kontroly vývozu, které upravují, zda zbraně a munice prodané do jedné země, mohou být poslány do jiného státu. Ukrajina se rovněž musí popasovat s řadou nejrůznějších systémů, přičemž obtížné je zásobování i údržba.

The New York Times také připomíná, že řada členských zemí NATO do značné míry ignorovala závazek vyčlenit dvě procenta HDP na obranu, který list zároveň označuje - ve světle ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014 a bojům na Donbasu - za skromný. V únoru, kdy začala ruská invaze na Ukrajině, byly zásoby zbraní mnoha zemí jen asi poloviční, než měly být, uvedl podle něj činitel z NATO.

Celkově země Severoatlantické aliance dosud poskytly Ukrajině zbraně v hodnotě přibližně 40 miliard dolarů (kolem 936 miliard korun), uvádí NYT. Podle dalšího z činitelů NATO přitom menší země už vyčerpaly svůj potenciál, ale zhruba deset - zejména těch větších - států však stále může poskytnout více zbraní. Američtí představitelé trvají na tom, že armáda Spojených států má dost materiálu, aby mohla pokračovat v dodávkách na Ukrajinu a bránit americké zájmy i jinde.

Ukrajina se také mezitím ukázala jako přizpůsobivá. Její síly jsou v NATO známé jako "MacGyverova armáda", píše americký deník s odkazem na někdejší televizní seriál, v němž hlavní hrdina improvizuje se vším, co mu přijde pod ruku. Kupříkladu k ostřelování ruských pozic na Hadím ostrově Ukrajinci podle NYT použili francouzské houfnice Caesar s dosahem 40 kilometrů, které umístili na nákladní říční čluny a táhli je 10 kilometrů, aby zasáhli ostrov vzdálený 50 kilometrů, tvrdí deník.

Připomíná také, že problémy se zásobováním mají i útočící Rusové. Používají nyní méně dělostřeleckých nábojů, byť jich stále mají velký počet, ale některé jsou staré a méně spolehlivé, píše list. Moskva se podle něj rovněž pokouší navýšit vojenskou výrobu a údajně se snaží nakoupit rakety ze Severní Koreje a další drony z Íránu.

Zimní počasí v jedné ze svých podob. Varují před ním meteorologové

28.01.2023 06:30 Na jihu Čech hrozí už od večera vznik ledovky. Varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)…

Předpověď počasí na víkend: Do Česka se vrátí sníh

27.01.2023 06:30 V Česku bude do konce týdne většinou zataženo, meteorologové očekávají občasné sněžení a sněhové…

Pro zimu netypické počasí potvrzeno. Meteorologové došli k jasnému závěru

26.01.2023 06:30 Zima se v posledních dnech vrátila do Česka, sníh na nějaký čas pokryl i místa v nižších polohách.…

Studené počasí může v Česku vydržet několik týdnů, ukazuje dlouhodobá…

25.01.2023 06:30 V následujících čtyřech týdnech meteorologové neočekávají větší teplotní odchylky mezi týdny,…

Počasí: Chodci a řidiči musí dát pozor na ledovku, varují meteorologové

24.01.2023 12:18 V Královéhradeckém a Pardubickém kraji a na Vysočině se od dnešního odpoledne bude v mrznoucí mlze…

Počasí: V příštích dnech bude v Česku dále mrznout a sněžit

24.01.2023 06:30 V příštích dnech bude v Česku dále mrznout a sněžit. I přes den se budou teploty pohybovat kolem…

Zimní počasí vydrží. Příští víkend se bude podobat tomu, co máme právě za…

23.01.2023 06:30 Do Česka se o uplynulém víkendu vrátila zima, na většině území sněžilo. Podobný scénář by se podle…

Zimní počasí se umoudří. Sněžení zeslábne, naznačuje předpověď

22.01.2023 07:00 Česko se v posledních týdnech potýkalo s oblevou, během probíhajícího víkendu ho ale opět pokryl…

Předpověď počasí na víkend: Zima se opět přihlásí o slovo, nasněží

21.01.2023 06:30 O víkendu bude v Česku opět sněžit. Noční teploty klesnou místy až na -8, během dne se bude rtuť na…

Předpověď počasí: Příští týden se dál ponese ve znamení ochlazení

20.01.2023 06:30 V Česku se konečně ochladilo, teploty se pohybují kolem nuly a nic se na tom zřejmě zásadně nezmění…

Související:

Nejnovější