Experti: Rok války na Ukrajině posílil jednotu EU a smazal rozdíly v přístupu k Rusku

Rok války na Ukrajině posílil jednotu Evropské unie a smazal dříve významné rozdíly v přístupu k Rusku. Zároveň zásadně změnil postoje evropských zemí k poskytování zbraní mimounijnímu spojenci a odhalil jejich nedostatečnou připravenost na vleklý konflikt s vojenskou velmocí. Myslí si to evropští analytici oslovení ČTK. Nutnost rychlého rozhodování podle nich posunula těžiště unijní moci od členských států směrem k Evropské komisi.

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Evropský blok se okamžitě po ruském vpádu na Ukrajinu jednomyslně postavil za napadenou zemi a během několika týdnů začal vůbec poprvé společně financovat nákupy zbraní a vojenského vybavení. Zavedl také bezprecedentní ekonomické sankce proti ruskému režimu, jejichž desátý balík dokončuje v těchto dnech.

"Celkově válka zvýšila jednotu EU," soudí šéf sekce zahraniční politiky think tanku Centre for European Reform (CER) Ian Bond. Některé země sice mají své specifické požadavky například při schvalování sankcí, navenek se však daří zachovat jednotný postoj. Za problematickou považuje Bond pozici Maďarska, které se za poslední rok postavilo proti řadě návrhů týkajících se Ruska či Ukrajiny. "Maďarský postoj je čím dál problematičtější. Zatímco ostatní lídři zemí EU a NATO vidí v prezidentu Vladimiru Putinovi nebezpečného muže, kterým je, na Viktoru Orbánovi je patrná dychtivost, s jakou se snaží zaujmout pozici co nejblíže ruskému autokratovi," řekl Bond ČTK na adresu maďarského premiéra.

Stejně jako další experti by si před rokem nedovedl představit, že EU vyhradí přes tři miliardy eur ze společných peněz na zbraně pro Ukrajinu. Rozhodnost a vytrvalost, s níž dosud státy EU a NATO k dodávkám zbraní přistupují, ovšem podle analytiků odhalila některé problémy. I země jako Francie či Británie, které vždy braly obranu velmi vážně, zjišťují, že nemají dostatečné zásoby na boj s vojenskou velmocí, uvedl Bond. Pokud chtějí v podpoře pokračovat, čekají je velké investice, dodal.

Jeho kolega Zachary Paikin z institutu Centre for European Policy Studies (CEPS) se pozastavuje nad tím, jak rychle se EU jako organizace usilující o mír rozhodla upřednostnit vojenské řešení konfliktu před diplomacií, která vůči Putinovi nefungovala. "EU by jistě nesáhla po stejném receptu v jiných částech světa," soudí Paikin.

Významným důsledkem války je podle expertů snaha o energetickou nezávislost EU na Rusku, která ovšem může narazit na některá úskalí. Unijní země podle nich budou méně vydíratelné nebezpečnou zemí, budou však muset své zdroje co nejvíce rozrůznit.

"Ukončení závislosti na Rusku bude velkým přínosem. Výzvou však bude pokračovat v diverzifikaci zdrojů a v budoucnu nebýt příliš závislý na jednom zdroji," myslí si analytik CER Luigi Scazzieri. Podle Paikina je otázka, zda bez energetické provázanosti v budoucnu nebude Rusko používat k tlaku na evropské země rovnou tvrdší prostředky včetně těch vojenských.

Za válkou způsobenou změnu uvnitř EU označuje Bond výraznější podíl Evropské komise na unijní moci. Ten podle něj souvisí s nutností rychlé přípravy a schvalování návrhů, u nichž není vždy tolik času na konzultace, jak by si přály členské země. "Ursula von der Leyenová jednala rozhodně, prakticky státy vyzývala, aby si rozmyslely své námitky, a ony se s tím až na pár výjimek smířily," řekl Bond.

Výraznější změny v procesu rozhodování EU, jako například přechod od jednomyslnosti k většinovému hlasování, však experti ani po roce války nečekají. Podle Eleonory Milazzové z think tanku European Policy Centre rovněž unie nedokázala ani během přílivu uprchlíků z Ukrajiny změnit svou nevyhovující migrační politiku, o niž se pře už od poloviny minulého desetiletí. Unie sice poprvé spustila systém mimořádné ochrany uprchlíků, nadále se ale neshodne na tom, co s lidmi z jiných zemí hledajícími v Evropě azyl. "Opatření k ochraně ukrajinských uprchlíků zřejmě dále půjdou po odlišné cestě, než ta týkající se ostatních migrantů a uprchlíků," soudí Milazzová.

Papež František byl propuštěn z nemocnice, pozdravil se s věřícími

01.04.2023 11:07 Papež František dnes dopoledne opustil římskou nemocnici Gemelli, ve které se od středy léčil se…

Čeští vyjednavači budou opět jednat v USA o možném nákupu letadel F-35

01.04.2023 09:26 Zástupci ministerstva obrany budou příští týden opět jednat ve Spojených státech o možném nákupu…

Americký generál neočekává vítězství Ukrajiny v tomto roce

01.04.2023 08:26 Je nepravděpodobné, že by Ukrajina letos vyhnala všechny ruské síly ze svého území. Řekl to šéf…

Čtyři lidé včetně zahraničního turisty zahynuli ve dvou lavinách v Norsku

31.03.2023 21:40 Čtyři lidé, z toho nejméně jeden zahraniční turista, zahynuli ve dvou lavinách na vzdáleném severu…

Itálie nařídila provozovateli ChatGPT znemožnit lidem v zemi přístup

31.03.2023 20:20 Itálie nařídila provozovateli chatovacího robota ChatGPT, aby uživatelům z této země od soboty…

Rusko vyslalo na Ukrajinu deset bezpilotních letounů, útočilo i raketami

31.03.2023 15:50 Rusko od čtvrteční noci do dnešního brzkého rána vyslalo na Ukrajinu deset bezpilotních letounů…

Zelenskyj: Ukrajina vyhraje a ruské zlo padne

31.03.2023 13:49 Ukrajina porazí ruské zlo, řekl dnes v severoukrajinské Buči ukrajinský prezident Volodymyr…

Finsko může podle Stoltenberga vstoupit do NATO v řádu dní

31.03.2023 12:28 Finsko by se mohlo stát oficiálně členem Severoatlantické aliance během několika dní, uvedl na…

Válka na Ukrajině: Lukašenko vyzval k příměří a varoval před protiofenzivou

31.03.2023 12:25 Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes vyzval k okamžitému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a…

V Polsku začal summit ministrů zahraničí východního křídla NATO

31.03.2023 10:40 V polské Lodži dnes začal summit ministrů zahraničí východního křídla Severoatlantické aliance.…

Související:

Nejnovější