Experti zkoumají v Krkonoších pravděpodobnost přežití osob pod lavinou

Nedávná studie realizovaná Roubíkem a jeho kolegy také prokázala, že perlit může při pokusech nahradit umělý sníh. Studii publikoval časopis Scientific Reports. Perlit je vulkanické sklo s vysokým obsahem vody, které při dosažení určité teploty výrazně zvětšuje svůj objem,

"Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy. V minulosti se nám podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného člověka pro jeho přežití," uvedl Roubík, který je vedoucím těchto výzkumů a působí na katedře biomedicínské techniky.

Nyní experti pracují na Brádlerových boudách ve výšce 1162 metrů nad mořem. "Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu," sdělil Roubík. "Stanovení průměru oblasti, ze které postižený pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou důležité pro záchranu a predikci pravděpodobnosti přežití zasypané osoby," dodal vědec. Roubík také připomněl, že první čtvrthodinu přežije zasypání sněhovou lavinou až 90 procent osob, poté však šance na přežití rapidně klesá a po dalších 15 minutách bývá naživu jen necelá třetina zasypaných lidí.

Podle Karla Sýkory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy má výzkum difúze plynů ve sněhu přispět i k vývoji nových ochranných prostředků, které by zvyšovaly šanci na přežití pod lavinou. Sýkora je také dlouholetým instruktorem pro přesuny na sněhu a ledu v Armádě ČR.

Možné využití perlitu při studiu výměny plynů zasypané osoby pak podle Roubíka umožní i snáze, levněji a celoročně testovat ochranné lavinové pomůcky - například sněžné šnorchly a další dýchací zařízení

Na projektu spolupracují Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Armáda ČR.