Expremiér Nečas půjde opět k soudu. Kauza trafik se vrací k novému projednání

České televizi (ČT) to řekl soudce Městského soudu v Praze Richard Petrásek. Soud zároveň zrušil zastavení stíhání Nečasové kvůli nezdanění luxusních darů. Jednání bylo neveřejné.

"My jsme došli k závěru, že tam jsou podstatné vady a že ten zprošťující výrok nemůže obstát," řekl ČT Petrásek. Doplnil, že lze použít jako důkaz odposlechy. Žalobci chtějí podle televize znovu vyslechnout některé svědky právě v souvislosti s informacemi z odposlechů.

Nečasův právní zástupce Adam Černý zatím nechtěl rozhodnutí soudu komentovat. "Rozhodnutí jsem ještě neviděl, nebylo mi doručeno a neměl jsem možnost se s ním seznámit," sdělil ČTK. Obdobně odpověděl na dotaz ČTK advokát Nečasové Eduard Bruna.

Obvodní soud loni v srpnu zprostil viny z podplácení Nečase, jeho ženu i někdejšího náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Podle verdiktu se nepodařilo prokázat, že se skutek popsaný v obžalobě vůbec stal. Prvoinstanční soud v případu nepřipustil jako důkaz odposlechy.

Obvodní soud tehdy zároveň zastavil stíhání Nečasové, které se týkalo nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů. Státní zástupce se proti oběma rozhodnutím na místě odvolal. I zastavení stíhání Nečasové bude muset nižší soud na pokyn odvolacího senátu opět projednat. Nečasová dostala podle obžaloby jako ředitelka premiérova kabinetu dary, například drahé kabelky, dohromady za více než deset milionů korun.

Obžaloba tvrdí, že Nečas, tehdejší šéfka jeho kabinetu Nagyová a Boček slíbili v roce 2012 poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu. Nečasovi a Bočkovi hrozí až šest let vězení, Nečasové až osm. Kauza trafik přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády.

Soud v kauze nepovolil přehrání odposlechů, které byly v obžalobě klíčovým důkazem. Státní zástupce Rostislav Bajger se proto odmítl v závěrečné řeči vyjádřit k vině obžalovaných a jejich trestům. Soudkyně Helena Králová zdůvodnila svůj názor na odposlechy tím, že vyšetřovatelé se měli k informacím zkusit dostat jinak. Nasazení odposlechů je podle ní až nejzazší možností a není možné až při jejich využití zkoumat, zda se odposlouchávaný člověk dopustil trestného činu.

Použití odposlechů povolily soudy v jiné kauze Nečasovy manželky - v případu zneužití Vojenského zpravodajství. V září správnost jejich rozhodnutí uznal i Nejvyšší soud. Nečasová dostala v březnu 2019 pravomocně tříletý podmíněný trest a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce Milana Kovandu, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod.

V listopadu 2019 pak policie obvinila kvůli kauze Vojenského zpravodajství také Nečase. Podle obžaloby křivě svědčil ve prospěch manželky Jany. Loni v květnu soud Nečase uznal vinným z křivé výpovědi. Žalobci následně podali odpor proti trestnímu příkazu, což znamená, že se trestní příkaz ruší a soud bude kauzu projednávat v hlavním líčení.