Firmám chybí 150 tisíc ukrajinských pracovníků, uprchlíci je nenahradí

Stát by měl zjednodušit přístup pracovníků do ČR z jiných zemí. ČTK to dnes řekl předseda představenstva AMSP Josef Jaroš.

Firmy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovníků, současná situace ho ještě prohlubuje, uvedl Jaroš. Podniky mohou běžence z Ukrajiny zaměstnat v gastronomii, službách, ale dlouhodobá poptávka byla po profesích, které častěji dělají muži - ve stavebnictví či strojírenství.

AMSP jedná s ministerstvy zahraničí, průmyslu a obchodu a dalšími zaměstnavatelskými svazy o zjednodušení přístupu lidí z dalších států jako Kazachstán nebo Filipíny na český pracovní trh. Jaroš věří, že současná situace, kterou si nikdo nepřál, by konečně mohla pomoci dostat se od diskuse k činům. "Rozumím tomu, že ministerstvo vnitra je opatrné s přílivem zahraničních pracovníků, ale teď je možnost to významně posunout. Všechny podnikatelské svazy rozhodně souhlasí a už v současném kontextu to chápou i ostatní resorty," řekl.

Podniky jsou ve složité situaci, pod vlivem nedostatku pracovníků je podle Jaroše možné, že některé zakázky budou trvat déle, v extrémních případech budou muset firmy další objednávky odmítat. Současné dění má výrazné negativní dopady na ekonomiku, může se i stát, že se podnikatelské aktivity budou omezovat, uvedl Jaroš. Nemusí se tolik stavět, potřeba zaměstnanců nebude tedy tak velká, ale nyní je podle Jaroše těžké cokoliv předvídat.

Kromě nedostatku lidí se firmy potýkají s výpadkem dodávek materiálů z Ukrajiny a dramatickým nárůstem cen vstupních nákladů, které stoupají o 60 i 90 procent. Podnikatelé takový vzestup nemohou promítat do cen. "Pokud se to nevyřeší v krátkodobém horizontu, maximálně do tří měsíců, firmy zastaví výrobu a pak ty konce mohou být všelijaké," řekl Jaroš. Doplnil, že v této souvislosti se nabízí, zda by stát nemohl poskytnout nějakou formu například daňových úlev či snadnou formu přístupu k úvěrům. "Rozhodně se k tomu ale nestavím tak, že všechno vyřeší stát. To nejde," uvedl.

Do ČR přišlo od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu započatého 24. února přes 300.000 lidí z Ukrajiny. Cizinecké policii se jich k úterku nahlásilo zhruba 153.000. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předpokládá, že by jich mohlo přijít 500.000 až 600.000. AMSP předpokládá, že po ukončení konfliktu bych jich v tuzemsku mohla zůstat přibližně třetina.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.