Francie v blízké budoucnosti neplánuje vyslat své vojáky na Ukrajinu, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí pro deník Právo.
Macron tak vysvětloval svůj minulý výrok, který zazněl na závěr summitu lídrů zemí EU a NATO v Paříži. Tehdy na novinářskou otázku, která se týkala možnosti vyslání pozemních sil na Ukrajinu, reagoval, že nic není vyloučeno.
"Neznamená to, že zvažujeme vyslání francouzských jednotek na Ukrajinu v blízké budoucnosti, ale že otevíráme debatu a přemýšlíme o všem, co lze udělat na podporu Ukrajiny, především na jejím území," uvedl francouzský prezident.
Macron už dříve řekl, že všechny jeho výroky o válce mezi Ukrajinou a Ruskem byly pečlivě promyšleny. Reagoval tak na rozruch vyvolaný tím, že nevyloučil vyslání západních vojáků do konfliktu.
Macron v pondělí po konferenci evropských lídrů v Paříži prohlásil, že "třeba udělat vše potřebné", aby se zajistila porážka Ruska po napadení Ukrajiny. To však znepokojilo několik evropských spojenců včetně Německa.
Lídři několika evropských zemí se už od vyhlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg také uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.
Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost.
I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.
Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži v pondělí Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.
Spojenci rychle reagovali na Macronova slova a vyloučili možnost vyslání vojáků. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné vysvětlil, že Francie by mohla na Ukrajinu poslat pouze vojáky s nebojovým úkolem.
To, že Severoatlantická aliance neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu, uvedl v úterý i její generální tajemník Jens Stoltenberg pro agenturu AP.
"Spojenci NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Děláme to už od roku 2014 a zintenzivnili jsme to po invazi (v roce 2022). Neexistují však žádné plány na nasazení bojových jednotek NATO na Ukrajině," prohlásil Stoltenberg.
Slovenský premiér Robert Fico před neformálním setkáním v Paříži za účasti lídrů více než 20 členských států EU a NATO řekl, že několik zemí těchto bloků zvažuje, že na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou na její území vyšle své vojáky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži v reakci na novinářskou otázku prohlásil, že nevylučuje v budoucnosti nasazení francouzských pozemních jednotek na Ukrajině.
"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by ale byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na prohlášení západních státníků.
Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.
Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.
Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.
"Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě," prohlásil Macron. "Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek," dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.
Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.
Z Česka by už dnes mohla být pozorována polární záře, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Šance na zajímavou podívanou bude i v dalších dnech. Počasí ale může vše komplikovat.
Česko se dozvědělo, v čem spočívá nynější hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předchůdce současné hlavy státu se v motolské nemocnici podrobil operace, prozradil jemu blízký člověk. Podle někdejší první dámy Ivany Zemanové je exprezident ve stabilizovaném stavu.
Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala odpoledne předal demisi do rukou prezidenta Petra Pavla, který ji přijal.
V šoubyznyse to není jen o nových láskách či svatbách, ale i rozchodech a rozvodech. Loni se rozpadlo manželství scénáristy a režiséra Rudolfa Merknera s herečkou Janou Bernáškovou. Merkner nyní přiznal, s čím je pro něj těžké vyrovnat.
Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS).
V nadcházející zimě uplyne pět let od tragické smrti nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Nyní se chystá velký obchod s jednou z jeho nemovitostí. Vdova chce podle dostupných informací prodat jeho první vilu.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící.
Princ z Walesu William zahájil třetí den své návštěvy Brazílie velkolepým setkáním u ikonické sochy Krista Vykupitele v Riu de Janeiru. Na tomto světoznámém místě se sešel s finalisty ceny Earthshot Prize 2025 před večerním slavnostním ceremoniálem. Čekalo ho ale i nečekané překvapení v podobě setkání s dvouměsíční holčičkou, při kterém se William naplno ponořil do role otce.
Fotbalová ikona David Beckham (50) byla po letech čekání konečně pasována na rytíře (knighted) králem Karlem III. na hradě Windsor. Beckham, který byl oceněn za své zásluhy ve sportu a charitě, se svěřil, že ve svůj velký den cítil „více emocí než nervozity“. Slavnostní ceremonie se konala v úterý, i když zpráva o jeho poctě vyšla najevo už během léta.
Bývalý člen legendárních Beatles, Sir Paul McCartney, potvrdil, že ani v 83 letech nezahálí a chystá vydání nového alba, které by mělo vyjít v roce 2026. Pro svou novou desku má ikonický hudebník připraveny desítky skladeb.
České divadlo o uplynulém víkendu ocenilo mimořádné výkony. Jednu z cen Thálie obdržela i Monika Absolonová za roli Judy Garlandové v muzikálu Judy. Jde už o její druhou Thálii, ale známá herečka a zpěvačka by byla ráda, aby se jedna věc neopakovala.