Francie v blízké budoucnosti neplánuje vyslat své vojáky na Ukrajinu, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí pro deník Právo.
Macron tak vysvětloval svůj minulý výrok, který zazněl na závěr summitu lídrů zemí EU a NATO v Paříži. Tehdy na novinářskou otázku, která se týkala možnosti vyslání pozemních sil na Ukrajinu, reagoval, že nic není vyloučeno.
"Neznamená to, že zvažujeme vyslání francouzských jednotek na Ukrajinu v blízké budoucnosti, ale že otevíráme debatu a přemýšlíme o všem, co lze udělat na podporu Ukrajiny, především na jejím území," uvedl francouzský prezident.
Macron už dříve řekl, že všechny jeho výroky o válce mezi Ukrajinou a Ruskem byly pečlivě promyšleny. Reagoval tak na rozruch vyvolaný tím, že nevyloučil vyslání západních vojáků do konfliktu.
Macron v pondělí po konferenci evropských lídrů v Paříži prohlásil, že "třeba udělat vše potřebné", aby se zajistila porážka Ruska po napadení Ukrajiny. To však znepokojilo několik evropských spojenců včetně Německa.
Lídři několika evropských zemí se už od vyhlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg také uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.
Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost.
I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.
Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži v pondělí Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.
Spojenci rychle reagovali na Macronova slova a vyloučili možnost vyslání vojáků. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné vysvětlil, že Francie by mohla na Ukrajinu poslat pouze vojáky s nebojovým úkolem.
To, že Severoatlantická aliance neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu, uvedl v úterý i její generální tajemník Jens Stoltenberg pro agenturu AP.
"Spojenci NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Děláme to už od roku 2014 a zintenzivnili jsme to po invazi (v roce 2022). Neexistují však žádné plány na nasazení bojových jednotek NATO na Ukrajině," prohlásil Stoltenberg.
Slovenský premiér Robert Fico před neformálním setkáním v Paříži za účasti lídrů více než 20 členských států EU a NATO řekl, že několik zemí těchto bloků zvažuje, že na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou na její území vyšle své vojáky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži v reakci na novinářskou otázku prohlásil, že nevylučuje v budoucnosti nasazení francouzských pozemních jednotek na Ukrajině.
"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by ale byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na prohlášení západních státníků.
Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.
Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.
Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.
"Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě," prohlásil Macron. "Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek," dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.
Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.
Poslední červencový den se už tradičně nesl i ve znamení oslav narozenin jednoho z našich nejslavnějších herců. Bolku Polívkovi je od pátku 77 let. Oslavu samozřejmě nevynechal. Kdo všechno mu pogratuloval?
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Řecku se ani letos v létě nevyhýbají ničivé požáry. Své o tom ví Petr Lexa, jenž za poměrně dramatických okolností opouštěl hotel, v němž byl ubytován během dovolené v Kefalonii. Zařízení se zřejmě po jeho odchodu ocitlo v plamenech.
Dominika Mesarošová může směle připravovat svatbu, ačkoliv ani její fanoušci přesně nevědí, kdo se má stát jejím manželem. Nápovědu jim však dala Agáta Hanychová, která byla a už není kamarádkou Mesarošové.
Irové se v pondělí začali loučit s nezaměnitelným písničkářem Glenem Hansardem, jenž měl fanoušky po celém světě a dokonce i mezi prominentními osobnostmi. Po tragické smrti muzikanta se ukázalo, že jeho písně má v oblibě i jeden ze žijících amerických prezidentů.
Letní prázdniny se o uplynulém víkendu přehouply do své druhé poloviny, přičemž nový týden přinesl další vlnu veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.
Ohnivé peklo ve Francii trápí i hollywoodské hvězdy, které tam vlastní honosná sídla. K domům Brada Pitta či George Clooneyho se podívali i čeští hasiči. Ti už několik dní pomáhají francouzským kolegům v boji s ničivým živlem.
Milan Knížák a Jiří Krampol se pohybovali každý v jiné sféře veřejného života, přesto měli něco společného. Prvně jmenovaný zemřel na den přesně rok poté, co odešel Krampol. Výtvarník a herec ale přišli do styku již mnohem dříve a přátelé se z nich zrovna nestali.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by mohl kvůli bitcoinové kauze skončit na déle než šest let za mřížemi. Takový trest mu navrhla olomoucká žalobkyně, která obžalovala celkem čtyři osoby. Nejvyšší trest hrozí Tomáši Jiřikovskému.
Eva Adamczyková na letošních zimních olympijských hrách zkompletovala medailovou sbírku ze snowboardcrossu, přesto už je pro ni v životě nejdůležitější role maminky. Jakým směrem povede olympijská šampionka svého syna?
Když se v posledních dnech řešil život Karlose Vémoly, většinou se lidé zabývali okolnosti rozpadu jeho manželství. Nyní se ale zápasník rozčílil kvůli něčemu docela jinému. Jde o to, jak se zachází se lvicí Elsou, která bývala jeho domácím mazlíčkem.