Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů

Nové elektrárny podle Macrona postaví a bude provozovat státem kontrolovaná energetická společnost EDF. Na financování projektů a zajištění financí společnosti budou uvolněny desítky miliard eur z veřejných zdrojů. EDF odhaduje náklady na šest nových reaktorů EPR na přibližně 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) v závislosti na podmínkách financování.

"Naše země potřebuje obrození francouzského jaderného průmyslu. Podmínky pro to máme," řekl Macron při představení své nové jaderné strategie v průmyslovém městě Belfort ve východní Francii. Přislíbil také zrychlení rozvoje solární energeticky a větrných elektráren u pobřeží.

První nový reaktor, odvozený z tlakovodního reaktoru EPR, by měl být podle Macrona spuštěn do roku 2035. Francouzský prezident dodal, že nad rámec avizovaných šesti nových jaderných reaktorů byly zadány studie na dalších osm takových zařízení.

Francie podle něj také do roku 2050 zdesetinásobí kapacitu solární energie na více než 100 gigawattů a zaměří se na výstavbu 50 větrných elektráren na moři s celkovou kapacitou nejméně 40 gigawattů. Kapacita pozemních větrných turbín, které narážejí na silný odpor veřejnosti, se má do roku 2050 pouze zdvojnásobit.

Jaderná bezpečnost po havárii v japonském městě Fukušima stále rozděluje Evropu. Francie tvrdě lobbovala za to, aby jaderná energetika byla podle nových pravidel Evropské komise pro ekologické financování označena jako udržitelná; komise nakonec mezi takzvané zelené přechodové energetické zdroje zařadila jádro a rovněž plyn. Pokud budou nová pravidla v rámci Evropské unie schválena, mělo by to snížit náklady na financování projektů jaderné energetiky.

Reaktory EPR společnosti EDF mají za sebou problematickou historii. Projekty EPR ve Flamanville ve Francii a Hinkley Point v Británii mají mnohaleté zpoždění a rozpočty překročily o miliardy. Tytéž reaktory v Číně a Finsku mají technické problémy.

Macron uvedl, že stát převezme odpovědnost za zajištění financí zadlužené EDF. To podle agentury Reuters naznačuje, že vláda může do firmy vlastněné z 84 procent státem vložit nový kapitál.

EDF tento týden snížila výhled výkonu svých jaderných elektráren na 295 až 315 terawatthodin (TWh) oproti 361 TWh v loňském roce. Zčásti tak učinila s ohledem na delší odstávky reaktorů kvůli problémům s korozí v několika reaktorech. Pokud by úroveň klesla pod 300 TWh, byla by nejnižší od roku 1990.

Potíže EDF ještě zhoršuje fakt, že Macron, který bude za dva měsíce usilovat o znovuzvolení, společnosti nařídil, aby prodávala více levné elektřiny konkurentům. Snaží se tak odvrátit hněv veřejnosti kvůli rostoucím účtům za energii, napsala Reuters. Tento krok sníží hlavní zisk EDF v roce 2022 přibližně o osm miliard eur.