Gazprom omezil přepravní kapacity plynovodu Nord Stream 1

Cena plynu se po zprávě začala výrazněji zvyšovat. Na dodávky plynu do České republiky by to podle oslovených odborníků nemělo mít vliv.

Nord Stream 1 je obvykle schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Příčinou omezení kapacity je podle Gazpromu prodleva u opravárenských prací, konkrétně zpoždění v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě, uvedla agentura Reuters. Siemens později oznámil, že kvůli sankcím nemůže provozovateli plynovodu předat zpět plynovou turbínu, která je v současnosti na generální opravě v Kanadě. Absence tohoto zařízení je důvodem nižšího průtoku plynu potrubím.

"Na přepravu plynu přes ČR to žádné jasně identifikovatelné dopady nemá," řekl dnes ČTK Vojtěch Meravý, mluvčí společnosti Net4Gas, provozovatele přepravní soustavy pro zemní plyn v ČR. Stejný názor má Jiří Gavor, analytik české poradenské společnosti ENA zaměřené na energetiku. "Pro dodávky plynu do ČR to zřejmě zůstane bez důsledků, Gazprom by v případě potřeby mohl nasmlouvat i dodatečnou tranzitní kapacitu přes Ukrajinu na denní bázi. Na ceny plynu to bude mít zřejmě jen krátkodobý efekt, cena na příští měsíc na největší evropské burze TTF vzrostla jen zhruba o deset procent. Ale i to hraje do karet Gazpromu, takové zprávy udržují trh v nervozitě a ceny vždy povyskočí. Zvláště když to je v časovém souběhu s omezením dodávek z Norska, rovněž kvůli letní údržbě," uvedl Gavor.

Německá vláda v reakci na zprávu uvedla, že bezpečnost dodávek plynu v Německu je zaručena. "Situaci sledujeme a zkoumáme fakta," dodal mluvčí ministerstva hospodářství.

Situace kolem dodávek ruského plynu se letos zkomplikovala v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. Gazprom v květnu oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Zdůvodnil to ruskými sankcemi na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku po zprávě začala výrazněji zvyšovat. Krátce před 14:00 SELČ se pohybovala nad 94 eury (2326 Kč) za megawatthodinu (MWh), což byl proti předchozímu dni zhruba třináctiprocentní nárůst. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Gazprom už koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi na Ukrajinu, když na něj západní země uvalily sankce, které většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem znemožnily. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.

Paralelně s plynovodem Nord Stream 1 vede i nově dokončený plynovod Nord Stream 2. Ten by zdvojnásobil kapacitu plynu, který může Rusko dodávat do Evropy, Německo ale kvůli ruské invazi zprovoznění projektu zablokovalo.