Když nezastaví ruský teror ukrajinská armáda, tak to bude… rasputica. Je to snad nějaký nový termín armádní strategie? Ani ne. V historii však úřadovala hned několikrát.
Rasputica označuje jev vyskytující se pravidelně dvakrát do roka, kdy lze po nezpevněných cestách v Rusku a na Ukrajině projít jen s velkými obtížemi. Je to období, kdy se celá rovinatá země těchto oblastí změní na blátivou a bažinatou, cesty nevyjímaje. Na rasputicu doplatila Napoleonova armáda při ústupu z Ruska v roce 1812. Bahno tehdy natolik zpomalilo jejich postup, že je v nehostinném kraji zastihla krutá zima. V roce 1941 zase rasputica zpomalila postup Adolfa Hitlera při útoku na Sovětský svaz. Bahnité cesty, zima a déšť bez ustání a půda, ta výživná ukrajinská půda, která tolik pomáhá růstu obilí, se v podzimním a jarním nečase stává pro dopravní prostředky smrtelným nebezpečím. Pro armády je v zaostalém systému silničních komunikací bývalého Sovětského svazu ještě i dnes žalostně málo cest, které by mohly velké armádní sbory používat. A „když nastane rasputica, jsou Rusáci v pr**li,“ řekl jeden brněnský obchodník s kořeny v Záporoží.
Ukrajinská armáda má čtyři zbraně: Javelin (přenosný protitankový raketový komplet středního dosahu s pasivním samonaváděcím zařízením), Stinger, americký původně protiletadlový přenosný raketový komplet země-vzduch, a TikTok, ten používá více než miliarda aktivních uživatelů ve světě, jde o mobilní aplikace a sociální síť pro vytváření a sdílení krátkých videí. Dokáže aktivně vyhledávat a zaměřovat jakékoliv body na zemi, tedy i armádní techniku. Rasputica je potom ono prostředí, ve kterém se v blátě a zimě téměř nedá bojovat.
Největším nepřítelem ruské armády je však psychické naladění bojujících. Jednoduše řečeno, Rusům se bojovat nechce. Proč mají nasazovat své životy a zabíjet Ukrajince, kteří ještě nedávno byli jejich bratry? To není válka s Hitlerem, která vše sovětské spojovala. To už není „Sajúz nerušímij“, jak se zpívalo v sovětské hymně. Vojákům chybí onen vlastenecký motiv. Ještě nedávno žili v míru. Pracovali, nakupovali, veselili se a milovali. A najednou mají ležet v zákopech a střílet na Ukrajince? Celý život byli vychováváni právě ruskou ideologií, že národy jejich svazových republik jsou bratři. Ne, to nejsou vojska Hitlera, po kterých mají střílet. To jsou bratři.
Putin, muž patřící na uzavřené oddělení psychiatrie, se grandiózně spletl. Tu válku, kterou vyvolal, nemůže vyhrát. A vědí to určitě i stratégové kolem něj. Lze vyhrát nějaký střet. Ale ne celou válku. Předpokládalo by se, že je Putin, bývalý důstojník KGB, sečtělý člověk. Bohužel to tak není. Každý adept důstojnické školy v Rusku zná Knihu „Umění vítezství“, kterou sepsal největší z vojevůdců, ruský maršál Alexandr Vasilijevič Suvorov. V roce 1795, poté co odešel na odpočinek, sepsal své názory na vedení války. Putin tu knihu určitě nečetl. Jinak by se nechoval tak iracionálně. Zůstává tedy jenom otázka: Co s tím? Mohou Putina zastavit jiné mocnosti? Bohužel ne. Nebezpečí světového konfliktu je příliš vysoké. Mohou Putina zastavit jeho vlastní lidé? Ano. Čím je viditelnější, že Ukrajinu nemůže zpacifikovat, že zbytečně na bojišti umírají mladí ruští vojáci, tím se blíží chvíle, kdy se sami Rusové Putina jako stratéga – šílence zbaví.
Ukrajině lze pomoci humanitárně, s jistými riziky i dodáváním zbraní a munice, ale dál budou umírat nevinní lidé. Zbývá nám jenom trpělivě čekat, až se Vladimir Vladimirovič Putin sám znemožní tak, že se ho sami Rusové zbaví. Jak? To musíme nechat na nich. Ovšem Putin není jediný. Jsou kolem něj stratégové, kteří tu válku vedou. Co s nimi?
Historie nás učí: Exemplum docet (příklad poučuje). Tak snad se po hrozném debaklu ruského vedení, po nezdařilé anexi Ukrajiny, poučí i Rusové. Na jak dlouho, to netuším.
Přichází jarní rasputica. Bláto, nepříjemný nečas na Ukrajině. Blíží se rasputica i v hlavách Rusů. Tak snad tento jev urychlí ruské mocenské vystřízlivění. Nebude to poprvé, že…
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.
Jedny z nejtěžších chvil ve svém životě prožívá osmatřicetilá Veronika Arichteva. Přišla totiž o milovaného tatínka Pavla Nového, respektovaného producenta. A jak prozradila, již proběhlo poslední rozloučení.