Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby odešli. Kvůli ruskému ostřelování hoří 10 výškových budov

Úřady v Luhanské oblasti ráno doufaly, že se jim dnes podaří evakuovat civilisty skrze pět humanitárních koridorů. Vyzvaly obyvatele regionu, aby odešli, dokud je to bezpečné. "Dostaneme pryč všechny, pokud nám Rusové dovolí dostat se na místa setkání (pro evakuaci). Protože, jak vidíte, ne vždy dodržují příměří," sdělil Hajdaj na síti Telegram. "Vyzývám každého obyvatele Luhanské oblasti - evakuujte se, dokud je to bezpečné... Dokud jezdí autobusy a vlaky - využijte této příležitosti," dodal podle agentury Reuters.

Podobně se podle agentury Interfax-Ukrajina vyjádřila později ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, která vyzvala obyvatele Luhanské, Doněcké a části Charkovské oblasti, aby se evakuovali do bezpečnějších částí Ukrajiny. "Je třeba se evakuovat, dokud je to ještě možné," uvedla.

Gubernátor Hajdaj poznamenal, že železniční spojení v sousední Doněcké oblasti bylo tento týden poškozeno a jeho oprava trvala několik hodin.

V jiném vyjádření šéf Luhanské oblasti prohlásil, že ruským jednotkám se v jeho regionu nepodařilo prolomit ukrajinskou obranu, ale obvinil je, že ničí vše, co jim stojí v cestě a "nezastaví se před ničím". Rusko opakovaně tvrdí, že neútočí na civilisty, což ovšem na mnohých místech rozporují svědectví obyvatel, novinářů nebo vizuální záběry.

Později Hajdaj prohlásil, že v důsledku dnešního ruského ostřelování obytných čtvrtí Severodoněcka hoří výškové budovy. "Plameny zachvátily deset patrových budov, nákupní centrum, garáže - ani jeden strategický, vojenský objekt," uvedl odpoledne podle agentury Interfax-Ukrajina. V Severodoněcku v současné době sídlí regionální úřady Luhanské oblasti, jelikož správní centrum Luhansk se nachází od roku 2014 na území kontrolovaném proruskými separatisty.

Hajdaj rovněž uvedl, že ruské síly ovládly 60 procent města Rubižne. Invazní jednotky podle něj za uplynulý den podnikly osm desítek minometných, dělostřeleckých a raketových úderů v regionu.

Doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko mezitím informoval o tom, že ruské dělostřelecké ostřelování si ve městě Vuhledar vyžádalo kromě dvou mrtvých také pět raněných. Úder podle něj zasáhl místo, kde se lidem distribuuje humanitární pomoc.

Rusko dlouhodobě odmítá, že by cílilo na civilisty. Agentura Reuters u některých prohlášení gubernátorů poznamenala, že je nemohla nezávisle ověřit. Úřady podle ní ale informovaly o bojích na mnoha místech východní Ukrajiny a také na jihu, kde se nachází obléhaný Mariupol.

Moskva minulý týden oznámila, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a také Černihivu na severu země, což se podle zpráv ukrajinské strany děje a ruské síly se postupně ze severu Ukrajiny stahují. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že bude koncentrovat síly na Donbas na východě Ukrajiny. Tam se nachází Doněcká a Luhanská oblast, jejichž některé části ovládají Ruskem podporovaní separatisté, kteří tam už před lety vyhlásili samozvané republiky.

Ráno místopředsedkyně vlády Vereščuková sdělila, že úřady se budou snažit evakuovat civilisty z různých regionů v rámci celkem 11 humanitárních koridorů. Obyvatelé obléhaného a těžce zkoušeného Mariupolu, jenž se nachází v Doněcké oblasti, se však podle ní budou moci zkusit dostat z města pouze osobními automobily.

Strategicky položený Mariupol na začátku března obklíčily ruské jednotky, které jej od té doby těžce ostřelují. Velká část předchozích pokusů o evakuaci civilistů částečně nebo úplně selhala, z čehož se obě strany viní navzájem. Podle místních úřadů během obléhání zemřelo ve městě na 5000 civilistů, včetně dětí.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.