Hegerova vláda čelí možnému vyslovení nedůvěry, jednání pokračuje zítra

Opozice návrh na vyslovení nedůvěry zdůvodnila tím, že vláda selhává při zvládání vážných krizí, ohrožuje tím obyvatele, což vede ke zvyšování napětí ve společnosti a k rostoucí nedůvěře obyvatel vůči institucím.

S iniciativou sesadit Hegerův kabinet přišla bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS), jejíž čtyři ministři v září podali demisi. Vyvrcholila tím poslední koaliční krize, během které SaS neúspěšně žádala, aby předseda nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a ministr financí Igor Matovič odešel z vlády. SaS a Matovič byli dlouhodobě ve sporu.

"Tato vláda není schopna spořádaného vládnutí. Chaos je tak velký, že to nelze nevidět," zdůvodnil návrh na odvolání vlády šéf SaS a exministr hospodářství Richard Sulík. V souvislosti s migrační krizí kritizoval slovenskou vládu za to, že situace vyústila v zavedení hraničních kontrol ze strany Česka.

Heger v reakci varoval před zopakováním situace z roku 2011, kdy padla vláda pravého středu premiérky Ivety Radičové. Předčasné volby pak přesvědčivě vyhráli opoziční sociální demokraté (Směr-SD), kteří jsou v opozici i nyní. Heger v projevu také poukazoval na kauzy, které provázely dlouholeté vládnutí Směru-SD někdejšího premiéra Roberta Fica, včetně podezření ze zneužívání evropských fondů.

"Naše vláda není dokonalá, jsme ale vláda reforem a pomoci lidem v těžkých časech. Máme období čtyř velkých krizí," řekl Heger. Dodal, že při hlasování sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě rozhodnou hlasy SaS.

Heger se stal premiérem loni v dubnu, kdy ve funkci ministerského předsedy vystřídal svého stranického šéfa Matoviče. Odchod Matoviče z čela vlády si tehdy vymohla SaS spolu s nejmenší vládní stranou Za lidi.

Na vyslovení nedůvěry vládě je potřeba, aby návrh ve 150členné sněmovně podpořilo při hlasování alespoň 76 poslanců. V praxi to znamená, že pro odvolání Hegerova kabinetu by museli hlasovat téměř všichni opoziční a nezařazení poslanci. Dříve opozice neuspěla s návrhy odvolat ve sněmovně některé ministry; naposledy minulý týden přečkal pokus o vyslovení nedůvěry ministr vnitra Roman Mikulec. Pro odvolání kabinetu hodlá podle médií hlasovat i vládní poslanec Martin Borguľa, který žádá odchod Mikulce z funkce ministra vnitra. Borguľu letos na jaře policie obvinila z korupce.

Do rozpravy k návrhu vyslovit vládě nedůvěru se zatím přihlásila více než desítka poslanců. Dosud vystoupili kromě Sulíka hlavně členové vlády, kteří mají v rozpravě přednost před zákonodárci.

Původně čtyřčlenná vládní koalice vznikla po parlamentních volbách z konce února 2020. Volby skončily porážkou Směru-SD, který skončil v opozici.

Matovičova a následně Hegerova vláda čelily například dopadům epidemie nemoci covid-19 či války na Ukrajině, včetně energetické krize.

Minulý týden prezidentka Zuzana Čaputová kritizovala vládní koalici za způsob, jakým vládne. Varovala také před ohrožením demokracie a jako řešení pro případ, že by se nepodařilo zvrátit negativní trendy, označila vypsání nových voleb.

O předčasné volby dlouhodobě usiluje v zemi část opozice, a to hlavně Směr-SD a strana Hlas-SD, kterou po odchodu ze Směru-SD založil bývalý premiér Peter Pellegrini. Obě tyto strany jsou pravidelně na čele průzkumů volebních preferencí. Z vládních stran od posledních voleb klesly preference hlavně OLaNO, Matovič se zase zařadil k nejméně populárním politikům.

Případné vyslovení nedůvěry vládě sněmovnou automaticky nepovede v zemi k novým volbám. K tomu by bylo potřeba nejprve změnit ústavu a až pak schválit zkrácení volebního období parlamentu. Ve druhé polovině ledna bude v zemi z iniciativy opozice referendum o zavedení ústavních pravidel pro vypsání předčasných parlamentních voleb.