Hrad čelí podezření, že předčasně skartoval mimo jiné utajované dokumenty například o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou nebo informace Severoatlantické aliance (NATO) k bezpečnostní situaci v Iráku.
Vyplývá to z takzvaných Jednacích protokolů Pražského hradu, které získali reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle pravidel měly být dokumenty zničeny nejdříve v roce 2023. Kancelář prezidenta republiky (KPR) tento rozpor nevysvětlila, tvrdí, že vše bylo podle zákona. Skartacemi se už zabývá Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), případně pochybení předá ministerstvu vnitra, sdělil ředitel NBÚ Jaromír Kadlec.
Utajovaná informace z ministerstva zahraničních věcí, která obsahovala důvěrné informace o situaci na Ukrajině a možném riziku konfliktu s Ruskem, dorazila na Pražský hrad podle webu 9. listopadu 2021. Ve stejný den ministerstvo doručilo do prezidentské kanceláře další dvě zprávy, které obsahovaly informace NATO k situaci v Iráku a detaily k debatě, jaký postoj zaujme aliance k Číně. O měsíc později všechny tři zprávy Hrad během mimořádné skartace zničil.
Úřad tak postupoval proti pravidlům, která si ke skartaci sám určil, podle nich totiž mohly být zprávy zničeny nejdříve v roce 2023, píše iROZHLAS.cz. Podle serveru Hrad zničil kromě zmíněných tří zpráv dalších 29 dokumentů. I ty mohly být skartovány podle protokolů prezidentské kanceláře nejdříve v roce 2023, některé až v roce 2025.
Kancelář prezidenta republiky tvrdí, že vše bylo podle zákona. "Uvedené utajované dokumenty byly vyřízeny, prošly skartačním řízením, jejich obsah byl posouzen skartační komisí, která stanovila skartační lhůtu, a archivním dozorem. Dokumenty byly skartovány ve stanovené skartační lhůtě. Byla dodržena pravidla ochrany utajovaných informací," sdělil Vít Novák z KPR.
Ovčáček tvrzení, že všechny utajované dokumenty uvedené v textu serveru iROZHLAS.cz prošly skartačním řízením, zopakoval. "Byly vyřazeny a určeny ke zničení. To ovšem neznamená, že byly všechny ihned fyzicky zničeny," upozornil. Dodal, že k tomu došlo při skartaci pouze u těch utajovaných dokumentů, u nichž to platné předpisy umožňují. "Zbytek uvedených spisů je uschován v trezorech Pražského hradu a bude standardně zničen po uplynutí příslušné lhůty. To se následně projeví také zápisem v jednacích protokolech. KPR o tom předloží důkazy v takové podobě, aby zároveň neohrozila ochranu utajovaných informací," uvedl mluvčí.
Oslovení odborníci se podle iROZHLAS.CZ shodli na tom, že Hrad dokumenty zničil narychlo a nezákonně. "Neexistuje žádný racionální důvod takto postupovat. Není to skartace, je to nezákonné zničení dokumentů. Za mě je jediné logické vysvětlení to, že se jedná o nesprávný úřední postup a porušení povinností podle archivního zákona i podle zákona o ochraně utajovaných informací,“ uvedl lektor Tomáš Bezouška z Institutu pro správu dokumentů, což je profesní organizace sdružující specialisty na tuto problematiku.
Datum, kdy hradní úředníci dokumenty skartovali, nelze zjistit. V kolonce je pouze napsáno "skartováno" a číslo jednací, které odpovídá mimořádné skartaci, kterou nařídil vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Ta byla zahájena 29. listopadu 2021 a skartovalo se až do 1. prosince, následně pak ještě 15. prosince 2021. Během skartace Hrad zničil i utajovanou zprávu k Vrběticím, která popisuje možné zapojení ruské služby GRU do výbuchů muničních skladů.
Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech.
Česko v posledních hodinách zasáhla tragická zpráva, která přišla z Pákistánu. Při expedici na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala Mount Everest. Na smutnou zprávu reagují i slavné osobnosti.
Hrozí v Česku další vlna veder s teplotami výrazně přes 30 °C? Z některých zdrojů by se mohlo zdát, že tropy opět udeří během druhého červencového víkendu. Podle meteorologů je zřejmé, že se znovu oteplí. Momentálně ale není jasné, kam až odpolední maxima vyšplhají.
První hosté již dorazili do Karlových Varů, kde dnes odstartuje 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Poprvé po letech bude bez dlouholetého prezidenta akce Jiřího Bartošky, který na začátku května ve věku 78 let zemřel. Jiná z každoročních tváří festivalu už je na místě.
Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.
Poprvé od května se v Česku řeší, jak jsou otevřené obchody. Můžete být v klidu, dnes nakoupíte ještě bez jakýchkoliv problémů. Tentokrát se to ale sešlo tak, že oba červencové svátky vycházejí na víkend. O to větší je nejistota ohledně otevírací doby.
Několik dní na svobodě už je Leo Beránek, rapper, kterého předtím, než skončil na dlouhá léta za mřížemi, proslavila jedna z televizních reality show. Co bude dělat po návratu do běžného života? Sám Beránek nabídl odpověď.
Českou horolezeckou obec zasáhla tragédie. Ve věku 46 let zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala nejvyšší horu světa Mount Everest. Osudným se jí stal pád při výstupu na devátý nejvyšší světový vrchol Nanga Parbat.
Jen krátce předtím, než uplynou tři měsíce od smrti všemi obdivované Anny Slováčkové, si lidé dělali obavy o jejího otce Felixe Slováčka. Toho totiž potkala náhlá zdravotní příhoda na palubě letadla.
O víkendu nás opět čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překonají třicítky.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“