Hrad čelí podezření, že předčasně skartoval mimo jiné utajované dokumenty například o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou nebo informace Severoatlantické aliance (NATO) k bezpečnostní situaci v Iráku.
Vyplývá to z takzvaných Jednacích protokolů Pražského hradu, které získali reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle pravidel měly být dokumenty zničeny nejdříve v roce 2023. Kancelář prezidenta republiky (KPR) tento rozpor nevysvětlila, tvrdí, že vše bylo podle zákona. Skartacemi se už zabývá Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), případně pochybení předá ministerstvu vnitra, sdělil ředitel NBÚ Jaromír Kadlec.
Utajovaná informace z ministerstva zahraničních věcí, která obsahovala důvěrné informace o situaci na Ukrajině a možném riziku konfliktu s Ruskem, dorazila na Pražský hrad podle webu 9. listopadu 2021. Ve stejný den ministerstvo doručilo do prezidentské kanceláře další dvě zprávy, které obsahovaly informace NATO k situaci v Iráku a detaily k debatě, jaký postoj zaujme aliance k Číně. O měsíc později všechny tři zprávy Hrad během mimořádné skartace zničil.
Úřad tak postupoval proti pravidlům, která si ke skartaci sám určil, podle nich totiž mohly být zprávy zničeny nejdříve v roce 2023, píše iROZHLAS.cz. Podle serveru Hrad zničil kromě zmíněných tří zpráv dalších 29 dokumentů. I ty mohly být skartovány podle protokolů prezidentské kanceláře nejdříve v roce 2023, některé až v roce 2025.
Kancelář prezidenta republiky tvrdí, že vše bylo podle zákona. "Uvedené utajované dokumenty byly vyřízeny, prošly skartačním řízením, jejich obsah byl posouzen skartační komisí, která stanovila skartační lhůtu, a archivním dozorem. Dokumenty byly skartovány ve stanovené skartační lhůtě. Byla dodržena pravidla ochrany utajovaných informací," sdělil Vít Novák z KPR.
Ovčáček tvrzení, že všechny utajované dokumenty uvedené v textu serveru iROZHLAS.cz prošly skartačním řízením, zopakoval. "Byly vyřazeny a určeny ke zničení. To ovšem neznamená, že byly všechny ihned fyzicky zničeny," upozornil. Dodal, že k tomu došlo při skartaci pouze u těch utajovaných dokumentů, u nichž to platné předpisy umožňují. "Zbytek uvedených spisů je uschován v trezorech Pražského hradu a bude standardně zničen po uplynutí příslušné lhůty. To se následně projeví také zápisem v jednacích protokolech. KPR o tom předloží důkazy v takové podobě, aby zároveň neohrozila ochranu utajovaných informací," uvedl mluvčí.
Oslovení odborníci se podle iROZHLAS.CZ shodli na tom, že Hrad dokumenty zničil narychlo a nezákonně. "Neexistuje žádný racionální důvod takto postupovat. Není to skartace, je to nezákonné zničení dokumentů. Za mě je jediné logické vysvětlení to, že se jedná o nesprávný úřední postup a porušení povinností podle archivního zákona i podle zákona o ochraně utajovaných informací,“ uvedl lektor Tomáš Bezouška z Institutu pro správu dokumentů, což je profesní organizace sdružující specialisty na tuto problematiku.
Datum, kdy hradní úředníci dokumenty skartovali, nelze zjistit. V kolonce je pouze napsáno "skartováno" a číslo jednací, které odpovídá mimořádné skartaci, kterou nařídil vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Ta byla zahájena 29. listopadu 2021 a skartovalo se až do 1. prosince, následně pak ještě 15. prosince 2021. Během skartace Hrad zničil i utajovanou zprávu k Vrběticím, která popisuje možné zapojení ruské služby GRU do výbuchů muničních skladů.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.