Hrozba ruské invaze na Ukrajinu dala NATO nový smysl existence, míní analytici
Hrozba ruské invaze na Ukrajinu vyvolala podle západních analytiků efekt, který ruský prezident Vladimir Putin ve svých plánech nezamýšlel. Spojenci v Severoatlantické alianci mají sice poněkud odlišné pohledy na to, jak akutní je nebezpečí konfliktu, již dlouhá léta však nebylo NATO tak aktivní a pevné ve svém jednotném postoji. Alianční země včetně Spojených států posílají nové síly do oblasti někdejšího ruského vlivu a zapomínají na spory, kterými žily ještě před rokem.
"Putin sice vyrobil ukrajinskou krizi s přesvědčením, že má vůči Západu výhodu, ale dopustil se chyby, která může být nebezpečná i pro zkušeného vyznavače bojových umění: podcenil svého protivníka," napsal někdejší vysoký činitel americké diplomacie a nyní šéf výzkumné skupiny Council on Foreign Relations Richard Haass v narážce na Putinovu zálibu v judu. Ruský prezident podle něj nepočítal především se silnou reakcí Spojených států, které se po období vlády Donalda Trumpa zdály oslabené, politicky nesmiřitelně rozdělené a zahleděné do svých problémů.
Ruská hrozba podle dalších analytiků vzpružila nejen USA, ale i celé transatlantické společenství, které se ještě nedávno potýkalo s krizí. Zásadním tématem předloňských ministerských schůzek v centrále NATO byla slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o "klinické smrti" aliance. Její šéf Jens Stoltenberg tehdy nařídil analyzovat, zda je vojenský spolek 30 států schopen efektivně fungovat a jak jeho akceschopnost zlepšit.
Trump se v té době zajímal zejména o to, aby evropští spojenci přispívali více na společnou obranu a aby se řešily i vnitroalianční spory některých zemí s Tureckem. Za debakl mnozí politici označovali letní odchod spojeneckých sil z Afghánistánu, kde se k moci okamžitě dostali radikálové z Tálibánu. Západoevropské země pod dojmem slábnoucích vztahů s USA začaly volat po větší vojenské samostatnosti Evropské unie.
V posledních dvou týdnech ale v obavách z nasazení 100.000 ruských vojáků u ukrajinských hranic začali spojenci ohlašovat vysílání nových letounů, lodí a jednotek na východ Evropy. Míří tam Dánové, Španělé, Francouzi a nejnověji i Američané.
"Pokud bude americká administrativa i spojenci pokračovat v nastaveném kurzu, Putin zřejmě zjistí, že se nejen těžce přepočítal, ale že dosáhl téměř nemožného: dal nový důvod k existenci alianci, která hledala smysl svého bytí od konce studené války," napsal na serveru The Daily Beast publicista David Rothkopf. Případný konflikt na Ukrajině by podle něj bezpochyby Evropu destabilizoval, avšak NATO z něj vyjde posílené. Alianční země nehodlají na Ukrajině zasáhnout vojensky, ale potrestat Moskvu bezprecedentními ekonomickými sankcemi.
Podle analytiků může mít oživení aliance za následek, že spojenci vyslyší volání postkomunistických zemí, které místo jednotek rychlého nasazení aktivovaných v případě krize chtějí mít na svém území permanentní vojenské útvary. Komentátor bruselského webu Politico Paul Taylor navíc podotýká, že vyhrocená situace se může projevit i na výběru nového šéfa NATO letos v létě, kdy alianční země mohou dát přednost zastánci tvrdé linie vůči Rusku.
"Všechny tyto důsledky se zdají být zpečetěny ještě dříve, než padl první výstřel - jestli kdy padne...Putin možná drží velkou bazuku, ale vypadá to, že míří na vlastní nohy," soudí Taylor.
Nevyzpytatelné květnové počasí. Meteorologové řekli, kde může sněžit
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Rusko si připomíná konec druhé světové války. V Moskvě začala vojenská přehlídka
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Poslední přání Jiřího Bartošky. Co mu rodina umožnila?
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Češi čekají na jinou předpověď počasí. Marně, změna je v nedohlednu
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Trump už se těší na setkání s americkým papežem. Gratuluje i Fiala
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
Bartoška rozesmutnil i Petra Pavla. Jak prezident vzpomíná na herce?
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Bílý kouř nad Sixtinskou kaplí. Církev má nového papeže Lva XIV.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Jak žije syn Simony Postlerové? Na adrese, kde spolu žili, už ho nenajdete
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
Fiala si připomněl konec druhé světové války na Vítkově
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Jiří Bartoška (†78) rozesmutnil Česko. Přicházejí první reakce
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Zemřel herec a prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Pavel Novotný prolomil mlčení k soudnímu rozhodnutí
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.
