Inflace vyskočila na 16 procent, za růstem jsou ceny bydlení a potravin

Analytici ale očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v květnu podle ČSÚ stouply o 1,8 procenta.

Potraviny a nealkoholické nápoje v květnu meziročně zdražily o 15,1 procenta, u bydlení si lidé připlatili hlavně za energie. Ceny zemního plynu byly meziročně vyšší o 49,2 procenta, tuhých paliv o 30,1 procenta, elektřiny o 30,8 procenta, tepla a teplé vody o 17,8 procenta. Za pohonné hmoty si čerpací stanice účtovaly o 44,3 procenta víc než před rokem. "Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,7 procenta a ceny služeb o 13,1 procenta," uvedl ČSÚ.

Zdražování potravin a nealkoholických nápojů zrychluje, v dubnu jejich ceny pro spotřebitele meziročně stouply o 10,7 procenta. Na 64,6 procenta zrychlil v květnu růst cen u mouky, na 42,1 procenta u polotučného trvanlivého mléka, na 33,8 procenta u vajec a na 51,9 procenta u másla. Chleba zdražil o víc než čtvrtinu, ceny drůbežího masa stouply o 30,7 procenta, jedlých olejů o 47,8 procenta a cukru téměř o třetinu.

V bydlení se meziročně zvýšily také ceny nájemného z bytu o 4,7 procenta, vodného o 5,3 procenta a stočného o 6,4 procenta. Automobily zdražily o 13,9 procenta, oděvy o 22,9 procenta a obuv o 16,8 procenta. Ceny stravovacích služeb zrychlily růst na 22,8 procenta a ubytovacích služeb na 18,1 procenta.

Proti dubnu se inflace zvýšila především v důsledku růstu cen potravin, uvedl ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek. Maso za měsíc zdražilo o pět procent, chleba a ovoce o víc než 4,5 procenta. Ceny polotučného trvanlivého mléka, vajec a másla vyskočily o víc než desetinu, brambor o 12 procent.

Zemní plyn meziměsíčně zdražil o 3,4 procenta, tuhá paliva o 5,3 procenta. Ceny pohonných hmot a olejů stouply proti dubnu o 3,3 procenta. "Vývoj cen v oddíle zdraví ovlivnilo sezonní zvýšení cen lázeňských pobytů o 5,6 procenta," doplnil ČSÚ.

Květnová inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než se odhadovalo

Květnová meziroční inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a cen pohonných hmot. Ceny potravin a regulované ceny byly ve srovnání s jarní prognózou jen mírně vyšší, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v květnu stoupla na 16 procent. To je nejvyšší hodnota od prosince 1993.

"V jádrové inflaci se projevuje nadále vysoká dynamika produkčních cen v zahraničí, jež je ovlivněna složitou situací v dodávkách materiálů a komponent a rostoucími cenami ropy, stejně jako kulminací mimořádně silných domácích nákladových i poptávkových tlaků. Ty jsou zřetelné zejména u cen spotřebního zboží v rámci jádrové inflace, a to zejména v oblasti oděvů, obuvi, bytového vybavení a vybavení pro volný čas," uvedl Král. Výrazné zdražování ropy vlivem pokračujícího válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU se nadále podle Krále odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot.

Zveřejněná data o inflaci za květen navíc podle Krále představují proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky. "Se základním scénářem prognózy je přitom konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny letošního roku," uvedl.

Král dále upozornil, že pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a vysoká jádrová inflace podle prognózy ČNB přetrvají po zbytek letošního roku a udrží inflaci na dvouciferných hodnotách. "Ke snížení inflace pod deset procent začátkem příštího roku povede odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 Kč/EUR," uvedl Král.

Květnová inflace je devátá nejvyšší v Evropě a 26. na světě

Inflace, která v ČR v květnu stoupla na 16 procent, je devátá nejvyšší v Evropě a 26. nejvyšší ve světě. Nejhůře si v Evropě vede Turecko s inflací 73,5 procenta, hned za ním je Moldavsko s 29,1 procenta a na třetím místě Estonsko s 20 procenty. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst tak dále zrychlil z dubnových 14,2 procenta.

Na druhé straně žebříčku je Lichtenštejnsko a Švýcarsko s inflací 2,5 procenta, respektive 2,9 procenta, a Faerské ostrovy s mírou inflace 4,4 procenta. Pobaltské státy mají inflaci mezi 15 až 20 procenty, v Německu je 8,7 procenta, v Rakousku 8,1 procenta a na Slovensku 11,8 procenta. Inflace je podle analytika Portu Filipa Louženského vysoká i v dalších částech světa, například v USA je 8,3 procenta, v Británii devět procent. V Rusku, které je zasaženo tvrdými sankcemi, činí oficiální inflace 17,1 procenta. Některé asijské ekonomiky jsou ale proti inflaci imunní, například Čína má míru inflace 2,1 procenta a Japonsko 2,5 procenta.

Inflace v EU se dostala na 8,1 procenta. EU ale pro měření inflace používá jiný způsob než Český statistický úřad. V unii se nezapočítává imputované nájemné. "Kdyby se na úrovni EU měřilo stejně jako v Česku, byla by tam inflace vyšší. Způsob používaný v ČR lépe zohledňuje skutečnou inflaci," upozornil Louženský.

Analýza: Květnová inflace v ČR je devátá nejvyšší v Evropě a 26. na světě

Inflace, která v ČR v květnu stoupla na 16 procent, je devátá nejvyšší v Evropě a 26. nejvyšší ve světě. Nejhůře si v Evropě vede Turecko s inflací 73,5 procenta, hned za ním je Moldavsko s 29,1 procenta a na třetím místě Estonsko s 20 procenty. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst tak dále zrychlil z dubnových 14,2 procenta.

Na druhé straně žebříčku je Lichtenštejnsko a Švýcarsko s inflací 2,5 procenta, respektive 2,9 procenta, a Faerské ostrovy s mírou inflace 4,4 procenta. Pobaltské státy mají inflaci mezi 15 až 20 procenty, v Německu je 8,7 procenta, v Rakousku 8,1 procenta a na Slovensku 11,8 procenta. Inflace je podle analytika Portu Filipa Louženského vysoká i v dalších částech světa, například v USA je 8,3 procenta, v Británii devět procent. V Rusku, které je zasaženo tvrdými sankcemi, činí oficiální inflace 17,1 procenta. Některé asijské ekonomiky jsou ale proti inflaci imunní, například Čína má míru inflace 2,1 procenta a Japonsko 2,5 procenta.

Komora: Více podniků kvůli vysoké inflaci letos utlumí investice

Výrazný růst cen, způsobený mimo jiné rostoucími cenami energií i nedostatečnou dostupností některých materiálů a vstupních surovin nezbytných pro výrobu, bude mít za následek, že více podniků letos utlumí své investice. ČTK to dnes řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

"Podle našich dat roste počet firem, které se rozhodly, že letos utlumí své investice, nebo nebudou investovat peníze do zefektivnění nebo rozšíření výroby, do budov ani zařízení. Pokud podniky neinvestují do technologických inovací, strojů a zařízení, výzkumu a vývoje, ztrácejí svou konkurenceschopnost například vůči západním podnikům," upozornil Diro.

Komora vyzvala vládu, aby stát k těmto útratám firmy více podněcoval. Řešením je, aby stát daňově zvýhodnil pořízení investic zařazených do takzvané třetí odpisové skupiny. Jde zejména o strojní a technologická zařízení, která se standardně amortizují deset let. Hospodářská komora navrhuje, aby stát umožnil podnikům odpis těchto zařízení během čtyř let, z toho 50 procent hodnoty investice již v prvním roce.