Informace z nemocnice stačí k rozhodování o převodu pravomocí, míní ústavní právník

Otázky, které ze Senátu vzešly, byly podle odborníka z brněnské právnické fakulty správně formulované - směřovaly nejen k aktuálnímu stavu, ale také k dlouhodobé prognóze, která je podle zdravotníků "krajně nejistá", přičemž Zemanův návrat k pracovním povinnostem je v nadcházejících týdnech nepravděpodobný.

Pokud se nová Sněmovna a Senát usnesou, že prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, většina prezidentských pravomocí přejde na předsedu vlády a předsedu Sněmovny. Ústava přesně stanoví, kterou pravomoc získává jeden, nebo druhý z nich. Výjimkou je jmenování a povyšování generálů, při kterém prezidenta nahradit nelze.

"Pokud by se situace změnila, přijalo by se nové usnesení, že prezident znovu schopen je," řekl Vyhnánek v rozhovoru s ČTK.

Ústava přesně nestanovuje, jaký zdravotní stav je dostatečným důvodem k převodu pravomocí. "Komentářová literatura to úplně nevyjasňuje. Je jasné, že například koma ano, chřipka ne. Ale mezi tím je velká šedá zóna," uvedl Vyhnánek. Přesto se domnívá, že současná situace už dává Sněmovně a Senátu prostor k aktivaci ústavního článku 66.

Například velení ozbrojeným silám nebo udělování státních vyznamenání by pak přešlo do kompetence předsedy vlády, stejně jako některé další pravomoce, které prezidentovi svěřují zákony, což je třeba jmenování a odvolávání vedoucího kanceláře prezidenta republiky a organizační rozhodnutí v kanceláři. Předseda Sněmovny by jmenoval premiéra a ministry, stejně jako třeba ústavní soudce.

Bylo by pak podle Vyhnánka na politickém úsudku předsedy vlády i Sněmovny, která rozhodnutí přijmou a která odloží na dobu, kdy se prezident vrátí k výkonu úřadu, případně bude zvolen nový. Z důležitých personálních rozhodnutí v justici se v příštích měsících očekává například jmenování nového ústavního soudce za Kateřinu Šimáčkovou a nového předsedy Nejvyššího správního soudu za sedmdesátiletého Michala Mazance.

Prezident se proti dočasnému odnětí pravomocí může bránit u Ústavního soudu. Je však otázkou, zda je to možné za situace, kdy panují pochybnosti o Zemanově schopnosti projevit svou vůli a racionálně se rozhodovat. "Muselo by se zkoumat, jestli jeho písemné podání je skutečně projevem vůle prezidenta," řekl Vyhnánek.

Délka období, po které jsou pravomoci prezidenta přenesené na další aktéry, není v ústavě omezená. Zemanovi končí funkční období v roce 2023. Úplné zbavení funkce ústava neumožňuje. Podle Vyhnánka se při psaní ústavy nejspíš předpokládalo, že pokud se zdravotní stav prezidenta zhorší natolik, že není schopen zastávat svůj úřad, rezignuje zavčas sám, tak jako v roce 1935 Tomáš Garrigue Masaryk.