Podle nejnovějších informací amerického portálu Axios, odvolávajícího se na izraelské tajné služby, se Írán připravuje v nadcházejících dnech zahájit útok na Izrael z území Iráku.
Útok by mohl být spuštěn ještě před americkými prezidentskými volbami, které proběhnou 5. listopadu. Cílem Teheránu je podle Axiosu využít irácké území a proiránské milice, aby se vyhnul dalšímu přímému izraelskému úderu na své strategické cíle.
V očekávaném útoku má Írán podle zdrojů nasadit velké množství dronů a balistických raket, čímž by mohl způsobit výrazné škody. Tento krok následuje po sérii eskalujících akcí mezi oběma státy – 26. října izraelská letadla zaútočila na továrny na rakety a další cíle poblíž Teheránu a na západě Íránu. Izraelský zásah byl odpovědí na předchozí íránský útok, při kterém bylo 1. října vypáleno více než 200 raket na Izrael.
Na izraelskou odvetu reagoval mluvčí íránského ministerstva zahraničí s tím, že Teherán je připraven bránit se „všemi dostupnými prostředky“. Izraelské i americké tajné služby nadále situaci bedlivě sledují, přičemž varují, že riziko přímého střetu mezi Íránem a Izraelem je vyšší než kdy dříve.
Provedení útoku z území Iráku by mohlo představovat strategický krok, jehož cílem je minimalizovat reakci Izraele na samotný Írán. Podle Axiosu by tento útok mohl vést k dalšímu vyostření konfliktu, přičemž termín útoku, načasovaný těsně před volbami v USA, může být pokusem ovlivnit mezinárodní pozornost i politickou reakci.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že poslední útoky výrazně oslabily vojenskou kapacitu Íránu, což umožňuje Izraeli zasáhnout íránské cíle „prakticky kdekoli podle potřeby“. Tento vývoj, jak uvedl deník Times of Israel (TOI), je klíčový pro snahu Izraele zabránit Íránu získat jaderné zbraně, což je dlouhodobý cíl izraelské vlády.
Netanjahu své prohlášení učinil při závěrečném ceremoniálu izraelského důstojnického kurzu, kde zdůraznil nutnost dohody s Libanonem, která by eliminovala hrozbu proíránského Hizballáhu. Odvolal se i na rezoluci OSN č. 1701, která sice stanovuje pravidla pro klid zbraní mezi Izraelem a Hizballáhem, avšak podle Netanjahua má skutečný dopad pouze schopnost Izraele zajistit jeho bezpečnost.
Premiér se vyjádřil také k více než rok trvajícímu konfliktu v palestinském Pásmu Gazy, kde stanovil jasné cíle izraelské armády: zničit vojenskou sílu Hamásu, osvobodit rukojmí a eliminovat potenciální hrozby pro izraelský stát. Pro Izraelce evakuované kvůli konfliktu se Netanjahu zavázal zajistit bezpečný návrat.
„Postaráme se o chapadla i hlavu chobotnice – Írán,“ pronesl Netanjahu v narážce na snahu o změnu rovnováhy moci na Blízkém východě. Připomněl také své dřívější vyjádření o plánu změnit strategickou realitu v regionu, což podle něj nyní přináší výsledky.
V rámci strategického posílení izraelská armáda zřídila nové útvary ve vzdušných a rozvědných složkách, zaměřené na Írán. Izrael doufá, že nové jednotky umožní efektivně provádět opakované operace proti íránským cílům.
Izraelské letectvo podle informací TOI minulou sobotu provedlo masivní útok, při kterém přes 100 letadel narušilo klíčové systémy protivzdušné obrany Íránu. Podle izraelské armády tento úder nejen eliminoval bezprostřední hrozbu, ale oslabuje íránské kapacity pro produkci balistických raket.
Českým šoubyznysem otřásl v tomto týdnu jeden nečekaný rozchod. Sbohem si dali Jitka Boho a Lukáš Langmajer, jejichž nečekaná lovestory byla velkým tématem loňského roku. Modelka se nyní poprvé obsáhleji vyjádřila k okolnostem konce vztahu.
Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.
Dara Rolins musí být na svou dceru hrdá, protože Laura vystoupila sama za sebe a obhájila si rozhodnutí o změně příjmení. Kvůli odchodu do zahraničí a jednodušší výslovnosti z ní totiž bude taky Rolins.
Z Milána a Cortiny d'Ampezzo přišla v neděli první skvělá zpráva. Česká olympijská výprava získala první cenný kov na právě probíhajících zimních olympijských hrách v paralelním obřím slalomu na snowboardu. To se ostatně očekávalo před olympiádou, jenže od tradiční královny tohoto sportu Ester Ledecké, která však neprošla překvapivě přes čtvrtfinále. Češi v hledišti včetně prezidentského páru v tu chvíli rozhodně nemuseli smutnit. Ve hře zůstala druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která potvrdila dokonale svoji vzestupnou formu z této sezóny a korunovala ji ziskem zlaté olympijské medaile.
Vážnými zraněními jednoho z aktérů skončila potyčka před hernou v Chebu, kterou od noci na sobotu vyšetřují policisté z Karlovarského kraje.
Karlos Vémola se v lednu dočkal propuštění z vazby na svobodu, kterou si opět užívá plnými doušky. Někteří lidé možná čekali, že se raději stáhne do ústraní. Opak je ale pravdou. Kde se zápasník ukázal s hvězdami českého šoubyznysu?
Počasí v Česku si po několika dnech opět žádá výstrahu. Meteorologové jejím prostřednictvím varují před náledím, které místy hrozí dnes večer a přes noc na zítra. Výstrahu vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že se blíží trvalé řešení, které by vedlo k ukončení války na Ukrajině. Na konci měsíce uplynou čtyři roky od jejího zahájení. Babiš ocenil i projevenou vůli evropských státníků jednat s Moskvou.
Tradičně na podzim se StarDance v letošním roce vrátí na televizní obrazovky. Jaká je ale její budoucnost ve vysílání veřejnoprávní televize, která čelí stále většímu tlaku?
Zima sice v Česku pokračuje, ale počasí se v posledních dnech oteplilo. Příští únorový víkend by však měl přinést ochlazení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ivana Gottová či Laďka Něrgešová. Česko už letos oslavilo několik kulatin významných osobností a další na seznam výhledově přibudou. Bude mezi nimi i slavná zpěvačka Lucie Bílá, která v dubnu oslaví 60. narozeniny.
Policie v týdnu obvinila několik osob z podvodu, při kterém vznikla škoda ve výši přes čtyři miliardy korun. Obviněným hrozí až desetileté vězení. Kauza se týká stovek tisíc kusů elektroniky, zejména od americké společnosti Apple.