Irští farmáři tvrdí, že musí kvůli klimatickým cílům vybíjet krávy

Donald Scully se dívá na své stádo 208 krav, které spásá trávu a jetel na zeleném poli, zatímco ticho čeří mírný vítr. Sedmačtyřicetiletý Scully je už třetí generací chovatelů dojnic v Ballyheylandu, krajině kopců v hrabství Laois. Doufá, že jeho dospívající syn se stane čtvrtou generací.

"Mám radost, když se můžu přijít podívat, jak jsou ty krávy zdravé a šťastné," říká Scully. "Každá kráva má svou vlastní osobnost, všechny jsou individuality."

Stejná scéna se opakuje i jinde na irském venkově. Zemědělství dominovalo hospodářství až do 20. století a utvářelo obraz Irska, který dodnes okouzluje návštěvníky. Krávy se dostaly i do irské literatury, jsou součástí mytického příběhu označovaného za Irskou Iliadu. Krávy však nyní symbolizují i dilema klimatické krize.

Místo aby Irsko emise snižovalo, stále je zvyšuje, a největší podíl na tom má zemědělství. Irských 135.000 farem produkuje 37,5 procenta národních emisí, což je nejvyšší podíl ze zemí Evropské unie. Většina emisí pochází z metanu spojeného s říháním přežvýkavců.

Podle nového vládního plánu musí zemědělství do roku 2030 snížit emise o 25 procent. Ostatní odvětví mají ještě náročnější cíle - doprava musí snížit emise o 50 procent, komerční a veřejné budovy o 40 procent, zemědělci přesto protestují nejhlasitěji.

Snížení emisí o čtvrtinu přivede mnoho zemědělských podniků podle jejich majitelů k bankrotu a může je přinutit k vybíjení statisíců krav.

"V oboru panuje frustrace. Je velmi těžké to vyčíslit, ale dojde ke zvýšení nákladů a snížení produkce," uvedl Pat McCormack, šéf Irské asociace dodavatelů mléka.

Zemědělci a jejich spojenci obvinili koaliční vládu, jejíž součástí je i strana Zelených, že z irského venkova udělala obětního beránka a že zemědělcům nedává jinou možnost než vybíjet stáda. Na rozdíl od Nizozemska zatím nedošlo v Irsku k žádným protestům.

Vláda donedávna podporovala zemědělce produkující mléko a mléčné výrobky v expanzi, aby využili ukončení mléčných kvót EU. Zemědělci investovali do nového vybavení a stáda dojnic se za posledních deset let rozrostla téměř o polovinu. Irské máslo, sýry a další produkty, které se z 90 procent vyvážejí, zaplnily regály supermarketů po celém světě.

"Všichni mluvili o tom, co může mléko a mléčné výrobky přinést ekonomice a společnosti, a to se nám podařilo beze zbytku využít. Nyní se z něj ale stalo zlobivé dítě," míní McCormack.

Scully vlastní v Ballyheylandu 60 hektarů půdy a dalších 60 hektarů si pronajímá, pětinásobně rozmnožil své stádo a udělal z něj plemenný holštýnský fríský skot. Jeho krávy se pasou na loukách a živí se převážně trávou, což je klíčový prodejní argument, který odlišuje irskou produkci od jiných zemí, kde jsou krávy chované v betonových stájích.

"Všechno se děje tak rychle, chtějí rychlé výsledky. Někdy by bylo lepší postupovat pomalu a dělat to správně," říká Scully, který je přesvědčený, že v sázce je samotný způsob života.

Zemědělci doufají, že navrhované změny ve výpočtu emisí metanu, větší efektivita, nové technologie a další opatření by mohly odvrátit nutnost snižovat stavy stád.

John Sweeney, odborník na klima z Maynooth University, je skeptický. "Byly předloženy různé vyzkoušené i nevyzkoušené metody, které se pokoušely o dodržení 25procentního emisního stropu." Podle Sweeneyho jsou ale nedostatečné. "V krátkodobém horizontu nelze cílů dosáhnout jinak než snížením počtu chovaných zvířat."

Sweeney odhaduje, že Irsko bude muset do roku 2030 snížit počet kusů skotu o milion. Používání silných slov jako "vybíjení" podle něj jen rozdmýchává emoce a proces snižování stavu má podle něj i jiná, postupná řešení. Zemědělci mají proti jiným odvětvím výhodu, míní odborník, protože za jejich emisní strop bojovalo silné lobby.

Zůstává nejasné, jak - a zda vůbec - Irsko tohoto snížení emisí dosáhne. Irsko má za sebou historii stanovování odvážných a údajně závazných cílů, po nichž následovala nečinnost, píše The Guardian.

John Connell, farmář a spisovatel z hrabství Longford, v roce 2018 napsal bestseller The Cow Book (Kniha o kravách), kroniku telení a meditací o irském venkově. Jeho další knihy se budou týkat životního prostředí.

"Klima je problémem naší doby. Všichni musíme nyní táhnout za jeden provaz, abychom zajistili přežití světa pro naše děti a vnuky. Každý se musí přizpůsobit. Nebude to snadné, ale musíme myslet na globální domov, ve kterém žijeme. Musíme najít způsob, jak se k zemi chovat šetrněji," řekl Connell.