Izrael má plán pro Pásmo Gazy, představil ho Biden

Joe Biden
Joe Biden, foto: The White House
Marek Novotný 1. června 2024 10:35
Sdílej:

Americký prezident Joe Biden v pátek oznámil, že Izrael předložil palestinskému teroristickému hnutí Hamás návrh na úplné příměří v Pásmu Gazy, informovala AFP a BBC. Plán zahrnuje stažení izraelských vojáků a propuštění rukojmích.

"Je čas, aby tato válka skončila," prohlásil Biden na tiskové konferenci v Bílém domě, kde představil plán o třech fázích. První by trvala šest týdnů. Podle prezidenta by zahrnovala "celkové a úplné příměří, stažení izraelských sil ze všech obývaných oblastí Gazy, propuštění rukojmích včetně žen, starších lidí a zraněných výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů".

Plán by podle americké strany umožnil zvýšení humanitární pomoci a do Pásma Gazy by denně přijíždělo šest stovek nákladních aut s pomocí.

Izraelský návrh počítá s druhou fází, ve které by došlo k trvalému zastavení bojových akcí. V jejím rámci by proběhla výměna všech živých rukojmích a dočasné příměří by nabylo plné platnosti. Ve třetí fázi by došlo k návratu pozůstatků rukojmích odvlečených do Gazy během říjnového útoku.

Biden apeloval na Hamas, aby nabídku přijal. Vyzval také izraelské vedení, aby se za dohodu postavilo i navzdory případnému tlaku. Vyslovil se rovněž proti nekonečné válce. Region podle šéfa Bílého domu potřebuje diplomatické řešení, na němž budou muset spolupracovat Izraelci a Palestinci na obnově Pásma Gazy. Plan by měl také otevřít cestu k normalizaci vztahů Izraele se Saúdskou Arábií a oslabit hrozbu pro region ze strany Íránu.

Americký prezident považuje návrh za šanci pro Izrael stát se silným regionálním hráčem. "Izrael předložil svůj návrh a Hamás říká, že chce příměří. Tato dohoda je příležitostí dokázat, že to myslí opravdu vážně. Je čas začít tuto novou etapu, aby se rukojmí mohli vrátit domů, aby byl Izrael v bezpečí a aby skončilo toto utrpení," dodal Biden.

Zahraničí
Ilustrační fotografie.

Nemocnice v Pásmu Gazy jsou bez paliva. Hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému

Buckinghamský palác Londýnský Buckinghamský palác je dnes oficiálním sídlem britských panovníků. Zároveň se jedná o největší královskou pracovnu na světě, slouží i jako prostor pro významné státní akce či pro veřejná vystoupení královské rodiny. Buckinghamský palác je rovněž často vyhledávaným turistickým cílem. Historie paláce sahá do roku 1633, kdy se mu říkalo podle tehdejšího majitele Goring House. Na počátku 18. století byla původní budova přestavena na přání Johna Sheffielda, 1. vévody z Buckinghamu a Normanby, který zastával vysoké funkce u královského dvora a výrazně se podílel na vládě. Rodu však sídlo dlouho nepatřilo, již roku 1762 ho zakoupil král Jiří III. a od té doby ho využívá britská královská rodina. Dnešní podoba Buckinghamského paláce se začala rodit během rekonstrukce započaté roku 1826, tehdy se pustilo i do luxusního vybavování interiérů, což se stalo terčem kritiky v dobovém tisku. Další stavební úpravy byly realizovány za vlády královny Viktorie, kdy došlo ke zpříjemnění komfortu bydlení. Značně zanedbaný palác prý tehdy nebylo možné ani celý vytopit – komíny byly ucpané, z krbů a kamen tak čoudilo. Ventilace také nefungovala. Absence vytápění i ventilace vedla k tomu, že v celé budově bylo chladno a zápach. To se roku 1840 naštěstí napravilo, a vzniklo tak nejenom pohodlné bydlení, ale také například známý balkon, z něhož dodnes vystupují a zdraví lid členové britské královské rodiny. Jako oficiální královské sídlo slouží Buckinghamský palác až od počátku 20. století. Budova ovšem není v majetku britské královské rodiny, ale státu. Kensingtonský palác V Londýně se nachází také další královská rezidence, Kensingtonský palác. Dnes je sídlem následníka trůnu, prince Williama a jeho rodiny. Objekt vznikl již v 17. století pro politika a právníka sira Heneage Finche. V roce 1689 se budova stala majetkem Viléma Oranžského, tehdejšího anglického panovníka, který zde také roku 1702 zemřel na následky nešťastného pádu z koně. Také jeho manželka strávila poslední dny života na Kensingtonském paláci – na konci roku 1694 zde podlehla nákaze pravých neštovic v pouhých 32 letech. Roku 1819 v paláci přišla na svět královna Viktorie, ta zde také absolvovala křest, a to v přepychové kupolovité síni, která vznikla roku 1722 a dodnes tvoří dominantu celé budovy. Windsor Královská rezidence Windsor se nachází v hrabství Berkshire nedaleko Londýna. Po Pražském hradě je druhým nejrozsáhlejším obývaným hradním komplexem na světě. Hrad Windsor má velmi dlouhou a zajímavou historii. Vznikl již v 11. století, někdy kolem roku 1070, a to pro tehdejšího krále Viléma I. Dobyvatele. Jeho syn Jindřich I. Anglický z hradu vytvořil oficiální královské sídlo. Ve 13. století začal s jeho přestavbami Jindřich III. Plantagenet a pokračoval v nich o století později i Eduard III. Za anglické občanské války palác zabral parlament a věznil zde krále Karla I. Stuarta. Po znovunastolení monarchie se na Windsor vrátil Karel II. Stuart, který mu dal barokní podobu. V 18. století objekt začal pomalu chátrat, následovaly proto stavební úpravy v rokokovém stylu. V moderní době hrad obývala britská královská rodina za druhé světové války, kdy jim poskytl útočiště při bombardování Londýna. Později byl Windsor spíše příležitostným sídlem a místem pro odpočinek nebo významné soukromé události. Členové královského rodu zde oslavovali narozeniny, roku 2005 se zde uskutečnil svatební obřad prince Charlese a Camilly Parker. Hrad se stal posledním místem pobytu prince Philipa, manžela Alžběty II., který zde skonal. V přilehlé hradní kapli sv. Jiří se tradičně uděluje velmi prestižní britské vyznamenání – Podvazkový řád. Kaple je také místem posledního odpočinku britských panovníků.

Stalo se