Izraelci obklíčili město Gaza. Příměří nepřipadá v úvahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však podle místních médií zvažuje výzvu USA k humanitárním přestávkám v bojích. Izraelská armáda mezitím také informovala, že v pásmu Gazy "eliminovala" ve čtvrtek přes 130 teroristů.

Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že v konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás by měla nastat humanitární přestávka s cílem dostat vězně ven z pásma Gazy. Spojené státy přitom ještě před několika dny množící se výzvy k příměří odmítaly.

"Jsem přesvědčen, že potřebujeme přestávku," řekl Biden na akci v rámci volební kampaně ve městě Minneapolis. Reagoval na požadavek na příměří v pásmu Gazy. "Přestávka znamená poskytnout čas, abychom dostali vězně ven," dodal.

Biden také ocenil úsilí některých zemí v oblasti Blízkého východu za pomoc při přepravě zraněných Palestinců i cizinců z pásma Gazy. Mezi těmito osobami jsou i občané USA.

"Chci poděkovat našim partnerům, obzvláště Kataru, kteří s námi úzce spolupracovali na podpoře jednání s cílem usnadnit odchod těchto občanů," řekl. Je však podle jeho slov třeba vyvinout více úsilí, aby se výrazně navýšil přísun humanitární pomoci do pásma Gazy.

Spojené státy přitom před několika dny odmítaly množící se výzvy k příměří ve válce mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás v pásmu Gazy. V pondělí to řekl mluvčí prezidenta USA pro národní bezpečnost John Kirby.

Ozbrojené křídlo Hamásu, brigády Izzadína Kassáma, uvedlo, že "Gaza bude pro Izrael historickým prokletím". Izraelská armáda vede od minulého pátku v pásmu Gazy těžké boje proti militantům. Během čtvrteční pozemní operace se jejím vojákům údajně podařilo zničit zařízení patřící k vojenské infrastruktuře Hamásu, jakož i množství zbraní těchto militantů.

Izrael ve čtvrtek podpořil pozemní ofenzívu i letadly, které zaútočily na několik velitelských a kontrolních stanovišť vysokopostavených členů Hamásu. Terčem útoku byla podle armády "teroristická infrastruktura" v civilních oblastech.

Izrael ještě před těmito zásahy uváděl, že od začátku války zasáhl v pásmu Gazy celkem již přes 12.000 cílů.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 8000 lidí, dalších 20 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 9400, zraněno je nejméně 23 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."