Izraelská armáda pokračuje v odvetných úderech. Počty obětí rostou

Podle Izraelských obranných sil byla během úderů zasažena řada klíčových cílů, včetně ústředí Hamásu, kde bylo usmrceno několik členů tohoto radikálního hnutí, a banky, kterou využívali. Výrazný cíl útoků byl i na velitelská stanoviště Hamásu a několik skladů zbraní ve městě Gaza. Do nočního bombardování se zapojilo také izraelské námořnictvo.

V palestinském Pásmu Gazy se humanitární situace mezi tím nadále zhoršuje. Podle úřadu OSN hrozí šíření nemocí kvůli nedostatku čisté pitné vody a dochází i zásoby potravin. Místní nemocnice jsou přeplněné a tisícům pacientů hrozí smrt, protože jim rychle ubývá palivo pro nouzové generátory elektřiny po masivním izraelském bombardování.

Humanitární organizace varují, že situace v Gaze je zoufalá. Lidé sdílí toalety, dochází pitná voda, a UNRWA, Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, má obavy z dehydratace a nemocí způsobených špinavou vodou. UNRWA varuje, že dochází voda a sanitární služby selhaly, což je nebezpečné.

Palivo pro nouzové generátory elektřiny v nemocnicích také ubývá, což ohrožuje tisíce životů pacientů. Otevření přechodu Rafáh, jediného možného pro humanitární pomoc, zůstává nejasné, protože Káhira tvrdí, že nemůže fungovat kvůli izraelským náletům.

Káhira po mnoho let dodržuje přísná omezení pohybu přes hraniční přechod Rafáh, a to do takové míry, že mnoho Palestinců v podstatě obvinilo Egypt z posilování izraelské blokády Gazy, která trvá od té doby, co v ní Hamas v roce 2007 převzal plnou moc.

Týkalo se to především bezpečnostních obav na severním Sinaji, kde se egyptské úřady již dlouho podílejí na smrtelném konfliktu s džihádisty napojenými na Al-Káidu. Ale současná neochota Egypta otevřít přechod bez jasných podmínek a záruk může být spíše o snaze vyhnout se masovému exodu Palestinců z Gazy.

Egypt nechce hrát žádnou roli v tom, co by se mohlo rovnat trvalému přesídlení stovek tisíc Palestinců z Gazy.

Počty mrtvých, zraněných a vysídlených ve válce v Izraeli dosahují několika tisíců. Izrael eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.

Rostoucí počty mrtvých hlásí i Palestina. Izraelské letectvo podniká protiútoky na pozice Hamásu a podle posledních údajů bylo v Gaze zabito nejméně 2800 Palestinců a 9700 lidí bylo zraněno, uvedlo tamní ministerstvo zdravotnictví.

Celkový počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 4000, zraněno je nejméně 13 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V pondělí izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy.

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus ve středu řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".

Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda v sobotu uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."