Izraelská armáda zlikvidovala osobního strážce šéfa Hamásu Sinvára

Mahmúd Hamdán, který působil jako Sinvárův bodyguard a velitel praporu Tal as-Sultán, byl zabit na jihu Pásma Gazy během střetu s izraelskými jednotkami. Střet se odehrál ve městě Rafah, jen 200 metrů od místa, kde byl ve středu zlikvidován samotný Sinvár, lídr Hamásu.

Hamdán byl zodpovědný nejen za ochranu Sinvára, ale také za hlídání šesti izraelských rukojmích, kteří byli v srpnu zavražděni jejich únosci v Rafahu. Izraelské tajné služby původně předpokládaly, že Hamdán byl zabit už před několika týdny, ale později se ukázalo, že přežil a pokračoval ve své roli ochránce Sinvára.

Sinvár byl považován za hlavního strůjce útoku Hamásu a dalších palestinských ozbrojených skupin na jih Izraele, ke kterému došlo 7. října 2023. Tento útok vedl ke stovkám mrtvých a zraněných a spustil následnou izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem si dosavadní boje vyžádaly nejméně 42.500 obětí, převážně z řad civilistů.

Jahjá Sinvár se stal jedním z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších vůdců militantní organizace Hamás, která dlouhodobě bojuje za osvobození Palestiny a považuje Izrael za nelegitimní stát. Jako klíčová postava palestinského odporu, zejména v Pásmu Gazy, byl Sinvár důležitou tváří politického i vojenského křídla Hamásu a jedním z hlavních stratégů v jeho boji proti Izraeli. Sinvárův život a jeho role ve vedení Hamásu z něj učinily ikonu pro radikální Palestince i symbol neústupnosti pro jeho nepřátele.

Sinvár byl znám svou nekompromisností a vojenskou strategií. V 80. letech se podílel na vzniku bezpečnostní a zpravodajské složky Hamásu, známé jako al-Madžd, která byla zodpovědná za likvidaci palestinských kolaborantů s Izraelem. Tato složka hrála klíčovou roli v zajištění disciplíny v palestinské společnosti a v upevnění moci Hamásu v Gaze.

V roce 1989 byl Sinvár zatčen izraelskými úřady a odsouzen k doživotnímu vězení za svou účast na únosech a vraždách izraelských vojáků. Strávil více než 20 let ve vězení, kde se stal symbolem palestinského odporu a bojovníkem za osvobození své země. Během svého pobytu za mřížemi získal značný respekt mezi členy Hamásu a stal se jedním z duchovních vůdců hnutí.

V roce 2011 byl Jahjá Sinvár propuštěn z vězení v rámci výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem, kdy byl vyměněn za izraelského vojáka Gilada Šalita. Po svém návratu do Gazy začal Sinvár rychle stoupat v hierarchii hnutí. V roce 2017 byl zvolen vůdcem politického a vojenského křídla Hamásu v Pásmu Gazy, což ho postavilo do klíčové role při rozhodování o všech aspektech života v tomto území a o strategii vůči Izraeli.

Jeho jmenování bylo vnímáno jako výraz radikalizace hnutí, neboť Sinvár byl považován za zástupce tvrdé linie, který upřednostňoval vojenské řešení konfliktu před diplomatickým vyjednáváním. Pod jeho vedením se Hamás dále zaměřoval na ozbrojený boj, stavbu tunelů vedoucích z Gazy do Izraele a vývoj raketového arzenálu, který byl několikrát použit v konfliktech s Izraelem.

V roli vůdce Hamásu Sinvár koordinoval nejen vojenské operace, ale i vnitřní politiku v Pásmu Gazy. Snažil se posílit vliv hnutí nejen vojensky, ale také politicky. Hamás pod jeho vedením získal podporu z různých zahraničních zdrojů, zejména z Íránu a Kataru, které hnutí poskytovaly jak finanční, tak vojenskou pomoc. Tato podpora umožnila Hamásu udržet si kontrolu nad Pásmem Gazy a odolávat izraelským vojenským operacím.

Během svého působení Sinvár vedl několik významných vojenských střetů s Izraelem, včetně konfliktů v roce 2021, kdy došlo k masivním raketovým útokům z Gazy na izraelské území, na což Izrael odpověděl leteckými údery. Tyto konflikty vedly k vysokému počtu obětí na obou stranách, ale posílily Sinvárovu pozici mezi radikálními palestinskými frakcemi, které ho vnímaly jako neústupného vůdce.